Potupné porážky Putina: Rusko prohrává souboj se Západem o vliv na Balkáně | Reflex.cz
nahoru

Potupné porážky Putina: Rusko prohrává souboj se Západem o vliv na Balkáně

Viliam Buchert10. února 2019 • 18:35
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin.
• foto: 
Reuters

Celá desetiletí vede Rusko strategický souboj se Západem o získání vlivu nad Balkánem. Přestože se Moskva snaží politicky i pomocí dezinformační války získat v tomto evropském regionu silnější pozice, vůbec se jí to nedaří. Zejména pro Vladimira Putina je to potupná strategická porážka, protože Evropská unie i NATO k nevoli Moskvy na Balkáně neustále expandují. Navíc se do této oblasti ekonomicky tlačí Čína. Rusko nemá kromě silných řečí co nabídnout.

Dalším hřebíčkem do ruské rakve na Balkáně je podepsání dohody o přistoupení Severní Makedonie (nový oficiální název této země) do Severoatlantické aliance. Rusko se přitom vehementně snažilo, aby k tomuto kroku nedošlo. Jako první z členských států NATO smlouvu vzápětí ratifikoval řecký parlament, přitom právě Řekové dlouho kvůli sporům o název Makedonie blokovali tento postup. Je to ale pouze další ze série nekonečných porážek Ruska na Balkáně.

Američané přicházejí a Rusové skřípou zuby

Už v roce 2004 vstoupily do NATO Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. O pět let později pak Chorvatsko a Albánie. V roce 2017 je následovala Černá Hora. Rusko se přitom v posledně jmenované zemi dokonce pokusilo vyvolal politický převrat. Ale ani to se mu nepodařilo. Všechna poslední rozšíření Severoatlantické aliance se přitom týkala Balkánu.

Jak si v komunistickém Sovětském svazu představovali Západ. Je to trapné i legrační

K obrovské nevoli ruských vojenských stratégů se navíc na území balkánských států natrvalo zabydlují američtí vojáci. Kromě tradiční základny na řecké Krétě je dnes kolem 2500 amerických vojáků trvale umístěno v Bulharsku, i když zde spadají pod velení místní armády. Američané jsou i významnou součástí mezinárodních sil v Kosovu. Nadále je posilována přítomnost USA na základně Mihai Kogalniceanu v Rumunsku. Vláda v Bukurešti rovněž koupila americký protiraketový systém Patriot. A v říjnu minulého roku albánská ministryně obrany Olta Xhaçkaová oznámila, že ve městě Kuçova postaví NATO velkou leteckou základnu.

Důvodem „usídlování“ americké armády na Balkáně není jenom snaha omezit vliv Ruska, ale je také relativní blízkost Blízkého východu a severní Afriky, což jsou trvale neklidné regiony.

V ekonomické spolupráci tahají Rusové za kratší konec

Všechny pokusy prezidenta Vladimira Putina i jeho předchůdců omezit vliv Západu na Balkáně přitom dlouhodobě krachují. K nelibosti Ruska se kdysi rozpadla federativní Jugoslávie. Moskva pak sice stála na straně Srbů v případě sporů o Kosovo, ale ani na této frontě neuspěla. Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost a dnes ho uznává více než stovka států.

Skandální rozhodnutí pražského soudu: Pět měsíců za vraždu!

Zásadně pak poměry změnil vstup některých balkánských států do Evropské unie. Členy jsou v současnosti Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko. Rozhovory či jednání ale EU vede i s dalšími zeměmi regionu. A to dokonce i se Srbskem, které se jinak profiluje jako jeden z posledních spojenců Ruska na Balkáně.

Vzhledem k tomu, že Moskva může kromě silných řečí nabídnout leda tak zbraně a dodávky některých surovin, její vliv na Balkáně slábne. Země regionu potřebují především ekonomickou spolupráci a přístup na evropské trhy. Obecně nutně potřebují investice do infrastruktury, nových technologií či průmyslové výroby. A v tomto směru tahají Rusové za hodně kratší konec. Někdy se sice objevují informace, že například Řecko stojí Rusku poměrně blízko, jenže jeho obyvatelé i politické reprezentace si uvědomují, že nepřežijí bez podpory EU.

Ekonom Pikora: Kdo nemá rád euro, má rád Putina? Diskuse o euru je hloupá, sorry jako!

Propaganda už nestačí

Další problémem pro Moskvu je fakt, že na Balkáně se ekonomicky stále silněji prosazuje Čína. Nejenom, že stále roste její obchod s balkánskými zeměmi, dlouhodobě si také pronajala významný řecký přístav Pireus, kde je dnes většinovým vlastníkem státní čínská společnost Cosco. Peking také buduje novou železnici, která povede právě z Řecka až do maďarské Budapešti. Ani v tomto směru nemůže Rusko ničím konkurovat.

Rusko se samozřejmě dokáže prosadit brutální silou ve svém okolí (východní Ukrajina, Krym) či v Sýrii, ale přes všechny snahy se mu v Evropě nedaří, protože je oproti jiným velmocím zaostalé v mnoha oblastech. Balkán v podstatě ztratilo, teď je na řadě jihoamerická Venezuela. Moskva se to sice snaží přebít hlasitou a velkohubou propagandou, ale realita je jiná, než to vypadá i na některých českých dezinformačních webech.

Ztracen ve světě emoji: Snědl klobásu afroamerický andělíček? Odfoukla šunku Matka …
Nejočekávanější filmy roku 2019: Devátý Tarantino, poslední Star Wars, příběh Eltona…




Volby 2019 do Evropského parlamentu

Výsledky Kandidáti Jak volit Online Orgány EU Pravomoci EP Celoevropští lídři Volební systém Voličský průkaz Volební komise Kdy budou další volby

24. a 25. 2019 proběhnou v Česku volby do Evropského parlamentu. Celoevropsky volby výrazně ovlivní brexit, neboť dosud není, jasné, kdy nastane. Víte, proč má ČR 21 poslanců? Voby do Evropského parlamentu jsou také zajímavé v tom, že v nich občané států EU mohou volit a být voleni i mimo svůj domovský stát. Jak cizinci ovlivní volby v Česku? A jak volby 2019 dopadnou? Reflex má svůj exkluzivní odhad. Přečíst si můžete také to, jak se liší eurostrany a eurofrakce v EP

Živý přenos, galerie a zajimavosti z voleb.


Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,800
23,050
29,240
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější