nahoru

Kryptoměny? Kriploměny!

Jiří X. Doležal1. září 2018 • 14:30
Kryptoměny? Kriploměny!
foto: Jiří X. Doležal

Mé všeobecné nadšení nad kryptoměnami poněkud ochladlo. Pokusil jsem se totiž poprvé v životě zaplatit bitcoiny víc než za kafe. A fakt to nebylo ani snadné, ani rychlé, a zcela určitě to nebylo anonymní. Takže jsem nově také držitelem VISA karty na zcela anonymní a zakryptované bitcoiny, která je vedená na moje jméno a občanku...

 Kryptoměny mne fascinují od samého svého počátku především proto, že jsou nové, tajuplné, záhadné, cyberpunkové, a proto se na ně dobře dají balit ženský. Proto jsem byl jedním z první stovky Čechů, kteří měli implantovanou bitcoinovou peněženku v čipu pod kůží, namluvil jsem se o tom čipu (v dámské společnosti) dlouhé hodiny, a když jsem pak v Paralelní Polis zaplatil dvě pressa přiložením ruky ke čtečce, obvykle se jelo rovnou ke mě domů. Kromě platby káv a nákupu bitcoinů v bitcoinmatu za částky v řádu stokorun (na kafe) jsem ale nikdy bitcoinem neplatil žádnou vyšší sumu, a nepoužil jsem jej nikdy nikde jinde než v Paralelní Polis.

Kryptochaos
První rozpaky do mého nadšení nad kryptoměnami přineslo členství v privátním klubu (aby nedošlo k záměně - jde o klub typu kavárna, nikoliv o klub typu hampejz), kde se platí kryptoměnou. Bohužel - lightcoinem. A propojit bitcoinovou peněženku v mé ruce s lightcoinovýcm účtem se nepodařilo ani ředě oslovených specialistů, takže jsem s další kryptoměnou nafasoval další hardware - anonymní plastovou kartu - s čipem na lightcoiny. Pokud jsem chápal původní záměr tvůrců kryptoměn, tak by tyhle věci jako převody kroptoměn mezi sebou měly být ošetřeny strojově a trvat zlomky sekund. Asi jsem něco pochopil špatně. V každém dalším zařízení, kde se platí kryptoměnou, budu zřejmě fasovat další a další čipy na další a další kryptoměny, kterých jsou již dnes tisíce.

Dvě stě padesát euro? #sorryjako!
Další potíž nastala, když jsem v rámci zcela legální přeshraniční platby za zcela legální zboží (ulity nechráněných plžů) potřeboval zaplatit v bitcoinech, protože jak já, tak prodejce jsme kryptofrajeři a cyberpunkové, kteří tak zastaralými metodami, jako je bankovní styk, pohrdají. Měl jsem ovšem v ruce akorát na jedno kafe, a tak jsem si nejdřív potřeboval koupit za tři sta eur bitcoiny. Z bezpečnostních důvodů svou peněženku obsluhuji z iPadu, a když jsem se tři hodiny marně pokoušel si za těch tři sta eur kryptoměnu koupit, prostě se to nepovedlo. Zavolal jsem specialistu z Polis, jednoho z party kolem implantátů, a chtěl radu. Radil, radil, já zkoušel, zkoušel, a furt nic. Tak vymyslel, že si mám dojít na Dejvickou do bitcoinmatu, nakoupit za hotové. Došel jsem tam, automat nalezl v prodejně ALZA, a dozvěděl se, že k nákupu bitcoinů potřebuji svou peněženku propojit se svým ALZA účtem se všemi osobními údaji. Což anonymitu nákupu bitcoinů trochu zpochybňuje. Tak jsem šel do kavárny.

Moje bitcoinová karta na jméno. Šnek je tam proto, že jsem se zbláznil, a také zakrývá číslo karty.Moje bitcoinová karta na jméno. Šnek je tam proto, že jsem se zbláznil, a také zakrývá číslo karty.

A teď občanku!
V kavárně jsem se připojil přes cizí wifinu, z iPadu, stáhnul si a založil novou bitcoinovou peněženku Wirex, že si na ní nakoupím a přešlu do ruky, a došel ke kroku autentifikace. A server na anonymní bitcoiny mi napsal, že jim mám nascanovat občanku... Tak jsem šel domů, akceptoval, že bitcoin už anonymní fakt není, nascanoval občanku a poslal jí na server peněženky. Pak chtěli nascanovat druhou stranu občanky. No a nakonec, když jsem to udělal, jsem si musel udělat selfíčko a poslat jim ho. Můj účet na anonymní kryproměnu je jištěný a na moje jméno vedený líp než můj účet v bance. Tam nemají moje selfíčko. Udělal jsem selfíčko, úplně bez problémů koupil bitcoiny za 300 euro, a než stačil poslat platbu, zeptal se mě server: „Když už tady máte takovou novou pěknou peněženku - nechcete k ní za pouhá čtyři eura platební bitcoinovou plastovou kartu na Vaše jméno?“ No nekupte to za stovku... Za tři dny přišla, a já jsem se kromě toho, že jsem levotočivý šnek, také stal držitelem platebního prostředku na plně anonymní platby kryptoměnou, který je ovšem vystaven na mé jméno, adresu, občanku a selfíčko. 

A ještě navíc s tím neumí banky...
Po této traumatizující skutečnosti jsem studoval podrobně server mé peněženky a našel tam, že si svou novou kartu mohu propojit se svou běžnou kartou ze spořitelny, kde mám účet třicet let. Tak jsem tam pro jistotu - ve středu - zavolal, jestli to umějí - na jejich infolinku. A zeptám se. Dáma na infolince neví a vyžádá si strpení na konzultaci s ajťáky. Čekám na telefonu. Paní si vyžádá další strpení. Při žádosti o dalším strpení navrhnu, že to pošlu mailem, a ať mi napíšou. Pošlu to mailem. 30. srpna po sedmé hodině ranní - čtvrtek - přichází email: „Vážený pane doktore, děkuji Vám za využití naší klientské schránky. Vaši zprávu jsem předala kolegům z odborného útvaru. V nejbližším možném termínu se Vám ozveme s bližšími informacemi. Věřím, že pro tento postup budete mít pochopení. V případě Vašich dalších dotazů se na nás můžete kdykoliv obrátit. Každý den jsme pro Vás online na stránkách www.csas.cz . Obecné informace Vám také ochotně poskytnou kolegové na kterékoliv pobočce nebo telefonní bankéři na bezplatné informační lince, která je v provozu nepřetržitě. Jana Fialová, Klientské centrum České spořitelny.“ Je pátek večer. Dosud nenapsali. Do pondělního rána asi nenapíšou. I na úplně banální dotaz stran propojení kart - když se jedná o bitcoiny - neumí jeden z nejslavnějších českých finančních ústavů odpovědět pět dní. Následkem této zkušenosti začínám pro fenomen kryptoměn používat termín kriploměny. 



Klíčová slova: kryptoměny, bitcoin, anonymita



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,530
21,710
28,440
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější