Diskutovat o zjevných věcech je někdy až komické. Jako třeba o tom, jestli byl Fidel Castro neobyčejnou světovou politickou osobností, jejíž odkaz je třeba zachovat a rozvíjet, nebo prachsprostým diktátorem a ekonomickým šarlatánem.
Fidel Castro zavraždil deset tisíc Kubánců, milióny z tohoto krásného ostrova vyhnal. Za šedesát let proměnil svými bizarními ekonomickými a sociálně inženýrskými experimenty Kubu v druhou nejchudší zemi Latinské Ameriky. Z jeho ostrova se stala ostnatým drátem obehnaná laboratoř, která může sloužit jako jediné: Coby odstrašující případ, jak dopadnou občané země, na kterou se znovu a znovu aplikují různě obměňované experimenty z učebnic marxismu-leninismu.
Budování „nového člověka“ a spravedlivé společnosti dopadlo katastrofálně, a to přesto, že Kuba má mimořádné podmínky pro to, aby byla normálně fungujícím hospodářstvím, včetně soběstačného zemědělství. Místo toho na tomto ostrově nesvobody stále panuje něco jako válečný stav – potraviny na příděl, elektrická energie občas, demokracie a lidská práva vůbec.
Je nutno přiznat, že Fidel Castro měl kromě odvahy zaútočit s hrstkou spolubojovníků na někdejší Batistův režim i štěstí a uměl ho mazaně využít: Jeho fanfarónský převrat vypukl v době vrcholící studené války, v důsledku čehož po krátkém váhání (nejprve šlo v jeho podání o zelenou revoluci, až počátkem šedesátých let se proměnila v rudou) napojil Kubu na sovětský ekonomický cecík. A přestože se navenek tvářil nezávisle, stal se poslušnou karibskou loutkou sovětské moci a Kuba její strategickou výspou.
Těžko říci, co bude po Castrově smrti následovat. Logická by byla jakási proticastrovská revoluce, která by smetla vládu Fidelova bratra a nastolila normální poměry. Každá rada drahá, i ta nejdražší. Třeba se Kubánci s průměrným platem 650 korun měsíčně rozhodnou vyslyšet rady předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera (s měsíční mzdou tisíckrát vyšší) a počkají si, až odkaz jejich „hrdiny“ Fidela Castra posoudí historie. Třeba se nakonec ukáže, že vše, co dělal, dělal správně.
Co přineslo Kubě a okolnímu světu půlstoletí trvající vládnutí Fidela Castra? Přečtetě si text Devět dní bez rumu v novém tištěném Reflexu, který vyšel ve čtvrtek 1. prosince.
