Věra Jourová

Věra Jourová Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Věra Jourová: Které pohlaví bude mít přednost? Samozřejmě to moje...

Eurokomisařka pro rovnost pohlaví Věra Jourová (ANO) navštívila vládu a požádala ji o podporu dvou svých klíčových návrhů, které by chtěla prosadit v zemích Evropské unie: Čtyřicetiprocentní zastoupení žen v dozorčích radách evropských firem, kótovaných na burze, a zřízení institutu evropského prokurátora, který by se věnoval vyšetřování závažných trestných činů, poškozujících finanční zájmy Evropské unie.

To, jak by se měl „zařídit“ vyšší podíl žen v dozorčích radách soukromých firem, prozradila Jourová už dříve: „Firma vypíše výběrové řízení na obsazení funkce. V momentě, kdy jsou tam kandidáti, kteří mají stejné hodnocení, stejnou kvalifikaci a srovnatelné předpoklady pro výkon dané funkce, měla by dát přednost tomu pohlaví, které je méně zastoupeno,“ řekla před časem v rozhovoru pro MfD. Dovedeno do důsledku to tedy znamená, že tato směrnice by v budoucnu mohla pomoci teoreticky i mužům, dostanou-li se v managementu soukromých firem do menšiny. Což se pod tlakem generace politiků typu Jourové, Valachové nebo Dienstbiera, postižených syndromem pohlavního narovnávání, jistě stane.

Chytré, vzdělané a schopné ženy, které se prosadily do vrcholných funkcí bez pomocí ponižujících berliček kvót, budou zpočátku sedět vedle těch „kvotovaných“, ale nakonec také budou muset ustoupit tlaku této divné doby. A kam ustoupí před rovnostářským tsunami nebožáci muži? Přece domů na mateřské, respektive otcovské dovolené. A povinný poměr mužů a žen, starajících se o malé děti, následně samozřejmě stanoví Evropská unie dalšími kvótami.

Jako je vzhledem k převládající přepjaté politicko-korektní atmosféře pokrok na poli narovnávání pohlaví nezvratný, o druhém návrhu Jourové na zřízení prokurátora, stíhajícího zločiny proti ekonomickým zájmům EU, se totéž říci nedá. Čeští politici mu bůhvíproč nakloněni nejsou. A nutno říci, že bohužel. Kdyby totiž někdo takový v Bruselu úřadoval už dnes, nevyhnutelně by musela za euromřížemi skončit prakticky celá evropská elita, včetně Jourové. A to nejen kvůli desítkám miliard euro pomoci absurdně předluženému Řecku, ale prakticky kvůli kterémukoliv rozhodnutí, týkající se ekonomik zemí Evropské unie.

Samozřejmě vím, že je to nesmysl a nikdo z Bruselu za mřížemi neskončí. Finanční zájmy Evropské unie (například ona záchrana Řecka), jejichž ohrožení chce stíhat Jourová, jsou přece v přímém protikladu s finančními zájmy občanů EU (kteří si kvůli tomu přejí co nejrychlejší odchod Řecka z eurozóny).

Za mřížemi by tedy seděl někdo úplně jiný…