Byl jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek…

Byl jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek… Zdroj: ČTK

Byl jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek… A tak je to tam se vším

Pamatujete na jeden z nejznámějších českých jazykolamů? Zní: „Byl jeden Řek a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek a já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek kolik je v Řecku řeckých řek.“ A stejně složité je to i s po uši zadluženým Řeckem.

Mnozí si dnes kladou otázku, kudy poteče řecká řeka do budoucna. Slyšíme řady úvah o tom, zda zůstane u eura, zda vůbec setrvá v Evropské unii, jak by to mohlo dopadnout při přechodu na drachmu, jestli kdy splatí své dluhy, či přijme nezbytné reformy.

Jsem si ale jistý, že tyto otázky nejsou tím podstatným!

Krátkodobě jde Řecku o zachování přístupu bank k financím, a k tomu vedou kroky premiéra Tsiprase v posledních dnech. Slíbil občanům, že se další reformy nebudou konat, takže z dlouhodobého hlediska je jasné, že dluhy jeho země nesplatí. Již několik hodin po dohodě s ostatními členy měnové unie ostatně řekl, že dohodě nevěří. Věří tedy jistě v dohodu jinou a řecká řeka poteče asi jiným směrem, než si účastníci úterní dohody dnes myslí.

Třeba Rusko a Řecko (přesněji Putin a Tsipras) mohou mít - podle mne – zcela jiné představy.

Jako zajímavý a proveditelný se mi proto jeví například tento scénář:

Řecko dostane od Evropské centrální banky peníze. Tím se vyřeší současný stav, ale ne problém. Řecko nebude dluhy řádně splácet.

Mezitím se Řecko připraví na odchod z eurozóny, zatím se ale bude eura držet tak dlouho, jak jen to půjde.

Drachma by ale celý plán usnadnila, jen je třeba vyřešit otázku znehodnocení úspor. Na to stačí, aby si domácí mohli u řeckých bank držet účet jak v drachmě, tak v eurech.

Řecko bude muset řešit vysokou nezaměstnanost a k tomu potřebuje příliv kapitálu. Sníží proto korporátní zdanění na vysoce atraktivní minimum, dividendu nezdaní třeba vůbec.

Pokud opustí euro, stejně zůstane v EU, protože bez toho by kapitál do země netekl.

Zopakuje se příběh Kypru, kam se přelil kapitál z Ruska (ortodoxní církev a společné politické zájmy to protlačí) ale také z EU.

Pro Rusko je to příliš krásná příležitost, jak získat značný vliv a podporu v jedné zemi EU, než aby si ji nechalo utéci. Plán proto podpoří politicky i finančně.

Díky nízkému zdanění si řada podnikatelských subjektů z Unie uvědomí, že mít sídlo v Řecku není vůbec špatný nápad a přesune sem peníze a zisky.

To umožní zvýšit zaměstnanost a ekonomika se vzpamatuje a začne konečně sypat daně do státní kasy.

Autor, Pavel Antonín Stehlík, se v posledních 25 letech podílel na tvorbě strategií podniků a vlád v 17 státech Evropy a kromě jiného byli generálním komisařem české účasti na světové výstavě Expo 2010 v čínské Šanghaji.