Viděl ji ráno cestou autobusem. Několikrát se střetli očima, ale bál se ji oslovit. Mladá brunetka s culíkem, modrou mikinou a krásným úsměvem mu obrátila život naruby. Teď ji intenzivně hledá. Podobně, jako odhalil Andrew Lincoln své city Keiře Knightleyové ve filmu Láska nebeská, vzkazuje Martin Žalud dívce z autobusu: Nejím, nespím a myslím jenom na tebe!
"Ahoj, matko mých budoucích dětí..." začíná vzkaz Martina Žaluda ve videu, které zhlédlo už přes 11 000 uživatelů YouTube. Za sdílení slibuje autor pozvání na svoji případnou svatbu s dotyčnou slečnou (soudě podle toho, že prý na ruce neměla snubní prstýnek).
Své setkání s ní mi popsal jako moment, kdy se mu zastavilo srdce. Pak ještě dodal, že má od kardiologa potvrzené, že pokud se s Ní do dvou týdnů opět nesetká, zemře na lásku. Smysl pro humor Martinovi nelze odepřít, na tom se asi shodneme.
Romantik? Šílenec? Těžko říct. Podle svých slov ale rozhodně nedělá něco podobného každý den. Setkání s onou dívkou v něm prý vyvolalo dosud nepoznanou touhu po manželství a rodině. Zní to až neuvěřitelně, proto se vkrádá podezření, jestli Martin spíš "nerozjíždí" nějakou virální marketingovou kampaň. Nebo je prostě opravdu jen beznadějný romantik.
Nedalo mi to, tak posílám Martinovi na iPadu taky vzkaz
Ačkoliv možná působím jako romantická duše, ve skutečnosti jsem tímto cítěním byla obdarovaná o něco méně než jiné dívky a ženy. Martinu Žaludovi bych přála, aby úsilí bojovníka o srdce krásné dámy jeho vyvolené imponovalo! Nejsem si ale jistá, jestli vidina plození dětí a strojení svatby s prozatím cizím mužem není předurčena k tomu vzít do zaječích.
Martin Žalud "v tom" prostě lítá a záhadná tmavovláska na jeho volání zatím nereaguje. K včerejšímu videu tedy přibyly fotky, jak dnes ráno stojí na zastávce onoho autobusu s kyticí růží. Jestli tohle všechno stálo za to a na vyvolenou to zapůsobí, můžeme sledovat zpovzdálí, výsledek totiž záleží jen na Ní.
Taková je asi dnešní doba... Neromantické dívky, jako jsem já, střídají ultraromantici, kteří se dokáží na první pohled zamilovat tak hluboce, že to s nimi začnou sdílet (a teď nemyslím jen elektronicky) tisíce cizích lidí.
Přestože si stále dokola kladu otázku: Být to já, reagovala bych, nebo mi to celé připadá už "trochu moc"? Sentimentální část mě by si ráda přečetla šťastný konec téhle moderní pohádky! Něco vás na tom celém prostě dostane...
