Fialova vláda jmenovala Michala Koudelku do funkce ředitele BIS podruhé. Mandát mu po deseti letech končí v únoru 2027 a podle služebního zákona nemůže být ve funkci ředitele více než dvě funkční období za sebou.

Fialova vláda jmenovala Michala Koudelku do funkce ředitele BIS podruhé. Mandát mu po deseti letech končí v únoru 2027 a podle služebního zákona nemůže být ve funkci ředitele více než dvě funkční období za sebou. Zdroj: CNC / Tonda Tran

Koudelka končí v čele BIS. Skončí i její prozápadní kurs?

Jiří Sezemský
Diskuze (2)

Rok 2025 musíme označit v bezpečnostní oblasti za jeden z nejvážnějších od skončení studené války, “ píše v úvodu Výroční zprávy BIS2025 její ředitel Michal Koudelka. Je to zároveň poslední výroční zpráva kontrarozvědky pod jeho vedením. Personální změna přichází v geopoliticky velmi složité době.

Koudelka je považován za zkušeného zpravodajce silně propojeného se západními zpravodajskými službami. Je spojován se zřetelně protiruským kursem a tvrdým postojem vůči čínskému vlivu. Zpravodajská služba pod jeho vedením má dobrý zvuk u spojenců v NATO a EU. Je v českém národním zájmu, aby neměnila dosavadní kurs.

Ruská hrozba

Výrazně prozápadní a protiruská linie se projevila i v aktuálně vydané výroční zprávě shrnující práci Bezpečnostní informační služby v loňském roce. Jaké jsou hlavní závěry?

Rusko zůstává jednoznačně největší bezpečnostní hrozbou, přičemž proti minulosti došlo k posunu uplatňování jeho vlivu. BIS už nepopisuje Rusko jen jako klasickou špionážní hrozbu, ale jako celý ekosystém nepřátelského působení v jeho zájmové sféře.

Koudelka označuje za hlavní ohrožení státu rozsáhlé ruské hybridní aktivity. Vedle klasické špionáže využívající i diplomatické krytí sem patří kybernetické útoky, šíření dezinformací přes domácí „alternativní“ kanály, verbování „agentů na jedno použití“ pro sabotáže na síti Telegram, ale i financování ruské válečné mašinérie přes stínovou flotilu nebo získávání západních technologií přes třetí země.

Znovu se vracejí klasické zpravodajské operace. Po vrbětické aféře se stalo pro ruské agenty obtížnější působit přímo v Česku, a proto se zaměřují na kontakty českých politiků a aktivistů nejen v Rusku, ale i ve třetích zemích, včetně Evropské unie. BIS mění metody práce a přešla od monitorování k 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (2)

Články z jiných titulů