Tomáš Vlach: Teroristé z Orbánova gangu. Spor mezi Budapeští a Kyjevem před maďarskými volbami přitvrzuje
Zabavení vozů plných peněz patřících ukrajinskému státu, vyhrožování maďarskému premiérovi vendetou rozlícených frontových vojáků a zavírání kohoutků s ropou. Tak vypadají vzájemné maďarsko-ukrajinské vztahy. Podepisuje se na nich situace před volbami, kde Viktoru Orbánovi jde doslova o všechno.
Maďarsko a Ukrajina se neměly nikdy příliš v lásce a dělaly si naschvály ještě před ruskou agresí v únoru 2022. Stopadesátitisícová maďarská menšina na jihu Zakarpatské oblasti je tradičně cílem pozornosti jak maďarské vlády, která mnohým krajanům v minulosti rozdala své pasy, tak ukrajinských úřadů dívajících se na toto úsilí s krajní podezřívavostí. Nutno dodat, že Rumunsko dělá v Bukovině totéž, ale Budapešť v Kyjevě budí averze svou tendencí rozdmýchávat konflikty a nadstandardními vztahy s Ruskem.
V poslední době však rozmíšky přerostly do mafiánského stylu, jak to označují i některá média na obou stranách. K vyvrcholení došlo poté, co Maďarsko oznámilo zatčení sedmi pracovníků bankovní ostrahy převážející 80 miliónů dolarů (1,7 miliardy korun) a devět kilogramů zlata z Rakouska na Ukrajinu.
Podle ukrajinského serveru Evropská pravda navštívil maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek 5. března ještě před začátkem pracovní doby protiteroristickou jednotku TEK, jež pak tentýž den dva vozy i s doprovodem zadržela kvůli podezření z praní špinavých peněz. Stalo se tak na benzínové pumpě na okraji Budapešti. Sedm příslušníků ostrahy nemělo zbraně, protože podle platných předpisů na ně ani nemá právo, a tak zásah proběhl hladce. Přesto jeho záběry rezonovaly při zveřejnění celé záležitosti.
Ta měla velmi rychlý průběh a díky ofenzívnímu PR z ní daleko více vytěžili Ukrajinci než Orbánovo Maďarsko. Ukázalo se totiž, že jeho konstrukce stojí na hliněných nohách, a ačkoli ukrajinské převozy peněz mají rysy improvizace neformálního způsobu řešení situace, v podstatě jsou legální.
Ukrajinské PR vítězství
Peníze a zlato mířily do Oščadbanky, jde o státní peněžní ústav podobně masový jako třeba naše Česká spořitelna. Dovoz hotovosti za účelem prodeje obyvatelstvu je přitom jednou z klíčových aktivit ukrajinských bank, jen loni od nich lidé nakoupili o takřka sedm miliard dolarů více hotovosti, než jim prodali. Dříve se peníze vozily letecky, dnes to nejde, a tak se jezdí auty. Jen za dva měsíce letošního roku pak přes maďarsko-ukrajinskou hranici projelo 900 miliónů dolarů, 420 miliónů eur a 142 kilo zlata. Ví se to vcelku přesně, protože množství musí banky oficiálně deklarovat.
Ještě ve čtvrtek večer reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha velmi ostrým prohlášením, které na úrovni diplomacií demokratických evropských zemí snad ještě nemělo obdoby. Maďarsko de facto označil za teroristický stát a jeho bezpečnostní složky za Orbánův kriminální gang.
„Ve skutečnosti mluvíme o tom, že Maďarsko bere rukojmí a krade peníze,“ napsal Sybiha na síti X. „Jde o státní terorismus a vydírání,“ dodal s tím, že bude u Evropské unie požadovat jasné kvalifikace maďarského počínání jako nezákonné akce, braní rukojmích a loupeže.
Díky rychlé reakci a vzhledem k celkovému naladění Evropy získala Ukrajina PR výhodu a zatlačila Orbána do defenzívy. Budapešť pak inkasátory promptně vyhostila, ačkoli obvinění, o němž se mluvilo, předpokládá jednoznačně postavení před soud. Nechala si ale peníze a zlato. Orbán pak prohlásil, že zastaví přepravu zásilek důležitých pro Ukrajinu, dokud Kyjev nespustí znovu ropovod Družba. „Ukrajincům dřív dojdou peníze než nám ropa,“ vzkázal.
Ze strany Ukrajiny pak padla další slova o vydírání. Kyjev zase vydal pro své občany doporučení necestovat do Maďarska. Jde o velmi silné opatření, jež se používá jen v hodně výjimečných případech. Před ukrajinským velvyslanectvím se demonstrovalo za účasti ministra zahraničí Pétera Szijjártóa, přičemž demonstranti měli na transparentech ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského vyobrazeného jako (vlastními lidmi popraveného) iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Jde o ropu
Celý problém má hlubší podstatu. Dlouhodobě jde o přerušení dodávek ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba přes Ukrajinu. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodil ruský útok, zatímco Budapešť obviňuje ukrajinské vedení z průtahů a ze snahy ovlivnit dubnové parlamentní volby v Maďarsku. Recipročně Budapešť hodlá blokovat půjčku Evropské unie Ukrajině v objemu 90 miliard eur (2,2 biliónu korun) a také přijetí dvacátého balíku sankcí proti Rusku, dokud Ukrajina provoz ropovodu neobnoví.
Zelenskyj pak velmi důrazně apeloval na Orbána, aby půjčku neblokoval, nebo ukrajinští vojáci nebudou mít zbraně. „Jinak předáme adresu této osoby naší armádě, našim chlapcům, ať si s ním popovídají po svém,“ pohrozil na adresu maďarského premiéra. To pak Orbánova vláda označila za vyhrožování smrtí, a že ukrajinský lídr přestřelil, uznala i opozice a lídři EU.
Obě strany se dlouhodobě přou o stav ropovodu, přičemž Kyjev k němu na žádost EU a Maďarska odmítl pustit mezinárodní pozorovatele, důvodem jsou podle něj bezpečnostní rizika v oblasti. Zelenskyj oznámil, že za půldruhého měsíce by mohl být ropovod opraven, to je však již po plánovaných maďarských parlamentních volbách, které budou 12. dubna. A v nich jde Orbánovi a jeho Fideszu o hodně, protože jeho soupeř Péter Magyar se stranou Tisza ho v průzkumech předstihuje.
Ruský medvěd v pozadí
Viktor Orbán vládne v Maďarsku od roku 2010, a to je v demokratické Evropě unikátní. Dobře ví, co by mohla přinést směna elit pro něj, jeho stranu a spolupracovníky, a intenzívně pracuje na tom, aby k ničemu takovému nedošlo. Podle médií mu v tom pomáhá i ruský tým politických technologů v čele se Sergejem Kirijenkem, jenž v minulosti ovlivňoval volby třeba v Gruzii, Moldavsku i jinde v postsovětském prostoru. Samozřejmě ne všude se mu dařilo, a pokud by i akce se zadržením peněz měla být jeho práce, jak píší někteří ukrajinští novináři, příliš by se na úvod působení nevyznamenal.
Ukrajinu i část Evropy iritují i nadstandardní vztahy Maďarska s Ruskem, jež se odrážejí i třeba v poměrně častých návštěvách Orbánových lidí v Kremlu, snadnějším působení ruských diplomatů, včetně tajných služeb, v Budapešti nebo jednodušším vydáváním víz pro Rusy. Nedávno třeba Vladimira Putina navštívil šéf diplomacie Szijjártó a odvezl si dva ukrajinské zajatce z řad maďarské menšiny, což Kyjev také značně rozlítilo.
I v Moskvě jsou si vědomi, že by o tyto výhody porážkou Orbána v dubnových volbách přišli, protože Magyar by pravděpodobně razil více proevropský a prozápadní kurs. Dá se tedy čekat, že i Kreml se bude snažit současného maďarského lídra ze všech sil na postu udržet.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
