Jefim Fištejn: Rusko je země, kde mrtví vládnou živým
Od invaze v roce 2022 až do dneška přišlo Rusko skoro o 1,2 miliónu vojáků, padlých, zraněných či zajatých. To jsou větší ztráty, než utrpěla jakákoli mocnost od konce 2. světové války, uvádí Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve své poslední zprávě. Leč kdy jste kdo slyšel v projevech ruských státníků sebemenší lítost nad zbytečně ztracenými mladými životy, natož zamyšlení nad tím, zda původně proklamované a nikdy nenaplněné cíle války proti Ukrajině aspoň trochu ospravedlňují promarněný lidský potenciál, zejména na pozadí obecného demografického úpadku země?
Vysvětlení zvrácenosti
Odjaktěživa nejsou v Rusku počty padlých ve válkách důvodem pro pláč nad jejich nedokonanými osudy. Počty padlých jsou zde naopak důvodem k pýše a kýženým důkazem dokonalého vítězství. Za Velké vlastenecké války sovětští generálové dostávali rozkazem procento očekávaných ztrát a trestáni byli ti z nich, kteří normu prokazatelně neplnili. Ve válečných románech Vasilije Grossmana či Viktora Někrasova lze najít příklady situací, kdy velitelé byli nuceni vědomě obětovat, nebo dokonce za drobné přestupky popravovat vlastní vojáky, jen aby mohli vykázat překročení monstrózních plánů na počty padlých.
Vysvětlení této zvrácenosti tkví v tom, že v současné ruské mentalitě právě smrt, nikoli život, dává zpětně smysl lidské existenci. Na inscenovaném setkání s matkami a vdovami padlých vojínů 25. listopadu 2022 to Vladimir Putin přiblížil shromážděným nehledanými slovy: „Jelikož život tak nebo onak vždy končí smrtí, každý mladý muž má na výběr jen jednu ze tří cest: zemřít na alkoholismus, zahynout při dopravní nehodě nebo padnout v boji. Jen v tomto třetím případě lze říct, že pravý cíl života byl dosažen.“ Jak vidíme, žádná jiná pozitivnější alternativa – třeba dlouhý a plodný život nebo naplněné rodičovství – ruské omladině není dána ani teoreticky. Není divu, že na budovách ruských škol můžeme spatřit poněkud zarážející transparent: Stejně umřeš – tak se raději staň vojákem!
Batolata v uniformě
Když rodiče oblékají svá batolata do armádních stejnokrojů a ukládají je do kočárků přestrojených za tanky, přinášejí svým způsobem rituální oběť. Když se nejpoužívanějším heslem masových shromáždění stávají slova „Klidně to můžeme zopakovat!“, znamená to, že jsou připraveni opět oželet pár desítek miliónů životů, protože jen smrt jim jakžtakž dává smysl. Jen tak lze pochopit pobouření vrchního velitele leteckých a kosmických sil Ruska Viktora Bondareva, který ještě v roce 2019 v Radě federace hořekoval: „Ruské dítě se dnes bojí samopalu. A to je podle vás v pořádku? Ruský chlapec dnes neví, co je granát, a neumí jím házet! Cožpak je to normální?“ Generál má pravdu: dnešní normou je ruský chlapec, který umí házet granát a střílet ze samopalu!
Mluvíme o zemi, kde mrtví vládnou živým. Co jiného se dá očekávat od státu, kde po celé století symbolem politické moci zůstává mrtvola uctívaná a schraňovaná ve velkolepé hrobce na hlavním náměstí. Současní filozofové se shodují v představě, že v moderním Rusku Thanatos, starořecký bůh smrti, totálně zvítězil nad Erótem, instinktem lásky. Z Ruska se stala Thanatova říše, kde je kult smrti vnímán jako nejvyšší forma vlastenectví. To je skrytý smysl Gogolových Mrtvých duší nebo Čaadajevovy Nekropole. Ideolog války proti Západu Alexandr Dugin, kterého Putin pokládá za svého gurua, spatřuje výjimečnost ruského pohlavního pudu v nekrofilii: zbavený jakéhokoliv libida takový pud nerozlišuje mezi živým a mrtvým. Člověk takového založení může milovat jen válku coby způsob usmrcení živých a velkovýrobnu mrtvol.
Má milá v rakvi leží
Na první tiskovce po vpádu na Ukrajinu překvapil Putin novináře záhadným výrokem. Prohlásil, že se Ukrajinci budou muset s podvolením smířit, „ať už se jim to líbí, nebo hnusí“. Na dotazy o původu citátu odvětil mnohoznačně: „Rusové to vědí.“ Měl pravdu, Rusové to vědí. Je to odkaz na známou výsměšnou nekrofilní častušku (lidový popěvek): „Má milá v rakvi leží. Mám rád mrtvolky svěží. Ať se to líbí, nebo hnusí, mrtvá podržet musí!“
Válka je logickou kulminací, vyústěním ideologie, jejímž smyslem je láska k smrti. Leč zvítězit ve velké válce Putinův režim nemůže – nemá k tomu ani ekonomické, ani morální zdroje. Nemá zajímavé nápady ani oslňující duchovní novinky. Co měl, dávno rozfrcal. Jeho kýženou budoucností je jeho minulost. Jenže ta dávná, středověká. Ze sovětského Ruska se stává Moskovie, která má nevalnou volbu: buď rozpad na součásti, nebo postavení jedné z provincií čínské nebo islámské říše.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
