Kdo chce řídit Prahu? Portlíka vyzve Scheinherr, Hlaváček i pirátská ekonomka. A čeká se na Krnáčovou
Letos čekají Prahu volby na magistrát a strany pomalu staví svůj „kádr“. Z pražské politiky odchází několik lídrů a rodí se noví. Ty své pro volby už vybrali v pražské ODS a u Pirátů. U občanských demokratů proběhla volba poněkud nestandardně – namísto tajné volby museli delegáti jmenovitě říct, zda Portlíka podporují. U Pirátů byl zase výsledek extrémně těsný – ekonomka Tereza Nislerová se stala kandidátkou na primátorku o jediný hlas.
Pražská ODS mění lídra po šestnácti letech strávených s Bohuslavem Svobodou. Velezkušený gynekolog ještě doslouží primátorský mandát, znovu už ale lídrovat nebude. Jeho náhrada je dlouho očekávaná – Tomáš Portlík, starosta Prahy 9, byl favoritem a neměl konkurenci. Většina Pražanů ho asi pořád nezná. Pokud jde o pohled na vedení města, představuje kontinuitu s postoji současné ODS a SPOLU. V dopravě tedy spíše prioritu lepší průjezdnosti pro auta než rozvoj MHD, v územním rozvoji a bydlení podporu soukromé výstavby. Je blízkým spolupracovníkem šéfky pražské organizace Alexandry Udženije, která by v případě jeho zvolení měla nadále velký vliv.
Členy ODS na jednání pražské orgazinace ve středu nepřekvapilo Portlíkovo jméno, ale způsob, jak byl zvolen. Hlasovalo se totiž aklamací, tedy jmenovitě a nahlas. Někteří spolustraníci pražské odnoži ostře vytkli, že takový postup patří do autoritářských režimů a že základ demokracie jsou tajné volby na všech úrovních. Tyhle postupy jsou zřejmě odrazem pražské ODS, v níž dominují letité stálice jako Udženija a pro mladší politiky je těžké v ní prorazit. Zkrátka to, čemu neúspěšný kandidát na předsedu ODS Ivan říká „strejcokracie."
Ekonomka z Orlenu
U Pirátů bylo rozhodování složitější, letitý lídr jim odešel do parlamentu. V posledních třech volbách v Praze pokaždé rostli oproti předchozím výsledkům, podruhé v řadě z toho byly posty ve vedení města. Po odchodu Zdeňka Hřiba ale nebude lehké tyto pozice obhájit, navíc když sedí ve složité koalici se SPOLU a Starosty, v níž se jim nedaří prosazovat priority, které si s partnery schválili v programovém prohlášení.
Favoritem na lídra byl pražský radní pro majetek Adam Zábranský, který letos završí už osmý rok v pražské exekutivě. Jako radní pro bydlení v minulém období se zabýval reformou pronajímání městských bytů, zavedl metodiku, podle které se přidělují (dříve záleželo de facto na vůli úředníků). V gesci majetku pak pokročil v odstraňování nelegálních billboardů a reklamních panelů v centru Prahy.
Zábranský však neuspěl, o jediný hlas nad ním vyhrála ekonomka Tereza Nislerová. Ta se sice stihla veřejnosti představit při parlamentních volbách, kde dostala přes 10 tisíc kroužků, na mandát to však ze čtvrtého místa nestačilo a mnoho Pražanů ji zatím nezná. Na sociálních sítích vzbudilo různé ohlasy, že v posledních letech pracuje ve firmě Orlen na klimatické transformaci a získávání evropských dotací. Nislerovou podpořil bývalý šéf Pirátů Bartoš, ve volbách to však bude mít těžké, Zábranský je přeci jen daleko zkušenější, a to i v debatách a rozhovorech.
Změna u všech, až na STAN
U některých stran ještě není ani jasno, v jaké formě budou kandidovat. STAN a TOP 09 mohly vytvořit volební koalici, protože však u Starostů bude pokračovat lídr Petr Hlaváček (náměstek pro územní rozvoj), věří si na samostatnou kandidaturu. TOP 09 po přechodu Jiřího Pospíšila do sněmovny postrádá lídra, Markéta Pekarová Adamová na magistrát nechce a současní radní Hroza a Slabihoudek nejsou známí. Přesto strana zvažuje opustit projekt SPOLU. Koneckonců, kdy jindy by si měla ověřit, že stále existuje, navíc ve své metropolitní baště.
Hnutí ANO možná naláká zpět do magistrátních bojů exprimátorku Adrianu Krnáčovou, lídrem totiž už zřejmě nebude Patrik Nacher, který se stal místopředsedou poslanecké sněmovny. Krnáčová nebyla v pozici primátorky příliš populární, v posledních letech se však „rehabilituje“ například v podcastech pod vydavatelstvím Datarun.
U Prahy sobě je vcelku jasno, měl by ji vést předseda a exnáměstek pro dopravu Adam Scheinherr. Tam by se muselo stát něco skutečně mimořádného, aby Scheinherr lídrem nebyl.
Dvě Prahy
Podzimní volby tedy nabídnou mnoho nových tváří, i když v některých případech spíše staronových. Ať už však bude primátorem Prahy kdokoli, vedení města bude dál paralyzované nefunkčním českým systémem samospráv a specificky Prahy. Důvody, proč se Praha nedá řídit, popsal v článku pro Reflex bývalý ředitel kanceláře primátora Jiří Hoskovec.
Něco však stále politici dělat mohou a není to málo, třeba rozvoj dopravy je stále v rukou magistrátu. V Praze existují dva hlavní politické proudy. Jeden je více konzervativní, vyznává automobilovou dopravu, v územním rozvoji vstřícnost k developerům a nefandí tolik městskému bydlení. Tvoří jej ODS, ANO, SPD a potenciálně Motoristé, kteří teď v zastupitelstvu nejsou.
Druhý proud by se dal nazvat jako progresivní, chce preferovat MHD, aktivně řídit územní rozvoj a stavět městké byty. Sem patří Piráti, Praha sobě a Starostové, případně Zelení.
Mezi těmito dvěma proudy „pendluje“ TOP 09, jejíž hlasy umožnily v roce 2018 vznik Hřibovy progresivní koalice, v roce 2022 se však přidala k ODS a musel vzniknout kompromis mezi oběma proudy, který vede k určité stagnaci. Praha nemůže například zreformovat parkování, protože koalice v tomhle složení se na podobě systému absolutně neshoduje. Rozhodující na podzim bude, který z těchto proudů pohledu na město převáží.
