Páral: Vláda skončila s trucováním a zadlužování může začít zrychlovat
Premiér v demisi Fiala a končící ministr financí Stanjura se ve středu usnesli se zbytkem vlády, že už nebudou trucovat a pošlou do sněmovny znovu státní rozpočet, tentokrát včetně rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Nová sněmovna ho tak může začít projednávat a naděje, že se stihne schválit do konce roku a nečeká nás rozpočtové provizorium, stále žije.
Absurdní představení, kdy vláda odmítala svůj rozpočet do nové sněmovny poslat, tak končí a jediným výsledkem je skutečnost, že se Andreji Babišovi a Aleně Schillerové podařilo odvést pozornost od naplánovaného rozdávání a vyvolat pocit, že rozpočet je zešvindlovaný.
Že v něm byly a nejspíše stále jsou nesrovnalosti sice platí, ale vážnost situace není až tak dramatická, jak nová vládní koalice šíří. Nesporně existující problém, že na investice do dopravní infrastruktury chybělo 38 miliard, je řešitelný odložením některých projektů na další rok, což mimochodem vyjednává i Karel Havlíček, jak sám před pár dny přiznal.
Dalších 32 miliard, které mají chybět na mandatorní výdaje v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí, je pořád ve stavu „jedna paní povídala“ a vychází údajně ze sdělení příslušných ministerských úředníků, kteří se prý nyní už nebojí mluvit. Ministr Jurečka tohle tvrzení ostře odmítá, ale jak to je doopravdy, uvidíme, až nová většina ve sněmovně začne šoupat s příjmy a výdaji. Že by přilila MPSV 32 miliard, se nejeví zrovna dvakrát pravděpodobné, a tudíž ani nutné. Žádná nezávislá autorita, například Národní rozpočtová rada (NRR), zatím tuto díru v rozpočtu nepotvrdila.
Kde však NRR projevila výhrady, jsou skoro dvacetimiliardové přínosy zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele schváleného letos v září. Miliardy má přinést díky potlačení šedé ekonomiky. Trochu to připomíná mytickou EET, která také měla přinést desítky miliard, které nikdo nikdy neviděl. A tento výnos lze bezesporu považovat za krajně nejistý.
Kromě toho rozpočet obsahuje i osmnáctimiliardovou půjčku společnosti Elektrárna Dukovany II na přípravu stavby dvou nových bloků, která má začít v roce 2029. Jenže v příštím roce půjčka patrně nebude potřeba, protože ji nelze poskytnout do doby, než tuto státní pomoc schválí Evropská komise, a té to obvykle trvá dost dlouho.
Babiš chce těchto dohromady zhruba 58 miliard využít na své priority. Má to ale háček. Jak výdaje nad dvě procenta HDP, tak půjčka na Dukovany jsou vyňaty z pravidel zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pokud je Babiš využije k jinému účelu, dojde k porušení tohoto zákona, i když jinak deficit nad navržených 286 miliard nezvýší.
Nicméně Babišova nastupující vláda tak jako tak nad tímto rozpočtovým omezením udělala kříž ve vlastním vládním programu. Slibuje v něm udržení deficitu veřejných financí, které kromě státního rozpočtu zahrnují i hospodaření samospráv, zdravotních pojišťoven a dalších státních institucí pod maastrichtskými třemi procenty HDP. Přitom letos by měl schodek skončit na 1,9 procenta HDP. Takže fakticky počítá se zrychlením zadlužování. A když člověk čte všechny ty sliby nové vlády, trochu pochybuje, že mu budou i ta tři procenta stačit.
