Babiš chce normalizovat spolupráci s V4 a premiérem Ficem, který se podbízí Rusku a Číně
Ve víru skandálů Filipa Turka zapadá, kudy se bude ubírat česká zahraniční politika. Andrej Babiš ohlašuje, že pootočí kurz k unijním rebelům Maďarsku a Slovensku. V téže době byla Ficova strana Smer-SD vyloučena z frakce evropských socialistů.
Boj o Filipa Turka ještě nekončí, ačkoli ho v náznacích odepisuje nejen okruh ANO, ale zcela otevřeně i jeho duchovní vůdce Václav Klaus. Petr Macinka svoji ikonu nadále agresivně brání. Turkovým odpisem by si Motoristé podřezávali větev sami pod sebou. Nikdo jiný významnější v tomto rychlokvašeném společenství neexistuje.
Proč vadí Turek Babišovi?
Dále je potřeba vzít v úvahu, že Turkův vulgární a provokativní styl s odkazy na neonacismus, rasismus a xenofobii jeho většinovým voličům nevadí. Mnohým naopak imponuje a nedokážou pochopit, co tak „hrozného“ udělal. Spatřují v tom úklady odstupující vlády, ne-li spiknutí řízené ze zahraničí.
U Babiše pramení odpor vůči Turkovi z více příčin. Vadí mu nejen z estetických důvodů, jelikož aféry kolem něj ohrožují i jeho už tak pošramocenou pověst v zahraničí, ale hlavní důvod je jiný. Budoucí premiér, pokud naplní literu zákona o střetu zájmů, už oznámil, že si zahraniční politiku bere pod sebe.
Ministr zahraničních věcí se tak podle jeho představ stává pouhou ceremoniální loutkou pověřenou méně důležitými aktivitami. Proto by na tomto místě raději uvítal typově mediálně nevýrazného a poddajného úředníka, jenž bude ve vládě jen do počtu.
Tato kritéria nenaplňuje excentrická osobnost Filipa Turka, ale jak se nyní spekuluje, takřka neznámý poslanec Karel Beran s diplomatickou minulostí. Pokud Motoristé ustoupí a Turka obětují, upozadí svoji nejviditelnější tvář a budou hrát v tomto resortu druhé, ne-li třetí housle.
Obnovme V4
Andrej Babiš ještě nemá vládu ani rámcový program pohromadě, ale už začal úřadovat. Po setkání se slovenským ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem došli k závěru, že se obnoví společná zasedání české a slovenské vlády, pozastavená Fialovým kabinetem kvůli rozdílným pohledům na vztahy s ruským agresorem.
„Dalším krokem by měl být i pokus o obnovení V4,“ uvedl šéf ANO, což nebude tak jednoduché. Slovensko tvoří s Maďarskem tandem odpůrců dalších protiruských sankcí a pomoci Ukrajině a neúčastní se české muniční iniciativy. Užší spolupráci Visegrádské čtyřky brání jinak nastavené pozice Polska, nejsilnější země V4.
Vztahy Polska a Maďarska jsou na bodu mrazu a ani staronový český premiér nebudí u severních sousedů nadšení. Nejde jen o nehorázný výrok z prezidentské kampaně, že by hypoteticky nepomohl Polsku při napadení nepřítelem po aktivaci článku 5 smlouvy NATO. Názorově jinak hluboce rozdělené Polsko se shoduje v ostrém postoji vůči Putinově režimu, což se rozhodně nedá říct o Babišově koalici.
Majitel Agrofertu dříve nevybíravě kritizoval kvalitu levnější polské produkce potravin. Polské problémy na českém trhu zesílily poté, kdy se stal premiérem a Miroslav Toman mladší ministrem zemědělství. Jeho polský protějšek Jan Krzysztof Ardanowski v roce 2019 prohlásil, že v Česku existují snahy o vytlačení polských potravin z trhu. Naznačil, že za tím stojí zájmy Agrofertu. Toman tehdy spustil kampaň proti polským potravinám a hrozil částečným zákazem jejich dovozu do Česka.
K dobrým vzájemným vztahům nepřispěla ani žaloba Babišovy vlády na Polsko k Soudnímu dvoru EU kvůli dopadům těžby v hnědouhelném dolu Turów poblíž českých hranic na životní prostředí. Varšava tehdy hrozila jednostranným přerušením česko-polské spolupráce a pošramocené vztahy napravila teprve Fialova vláda.
Fico hrdý na své vyloučení
Z těchto důvodů je obnovení idylické spolupráce V4 nepravděpodobné, k čemuž přispívají i další pohyby na unijní scéně. Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně vyloučila ze svých řad stranu Smer-SD slovenského premiéra Roberta Fica, když jí pozastavila členství už v roce 2023.
Hlavními důvody jsou Ficovo sbližování s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, tlaky jeho vlády na slovenské instituce a postupné omezování svobody médií. Korunu tomu Fico nasadil v září v Pekingu na summitu autoritářů z celého světa při příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války.
Už potřetí během posledního roku se setkal s Putinem, přičemž projevil zájem o normalizaci vztahů s Ruskou federací. „Na Slovensku jste velmi oblíbený,“ zalichotil ministru zahraničí Lavrovovi a dodal, že kritiku ze strany států EU nebere v potaz.
Strana válečných štváčů
Fico v reakci na vyloučení z unijní frakce prohlásil, že je na něj hrdý. „Strana evropských socialistů zcela opustila tradiční levicové hodnoty a měla by se přejmenovat na stranu evropských homosexuálů a válečných štváčů,“ uvedl. Připomněl, že jeho strana zamíří do skupiny Patrioti pro Evropu, kterou založili Babiš, Orbán a bývalý rakouský ministr vnitra Herbert Kickl ze strany Svobodných, rovněž se silnými proruskými vazbami.
Obdivovatel Putinova režimu a místopředseda Smeru-SD Ľuboš Blaha zveřejnil video, kde s podobiznou Che Guevary oslavuje vyloučení strany z PES. „Slavíme. Ať si bruselští takzvaní sociální demokraté řeší válku proti Rusku, skončí na smetišti dějin. My jdeme naší vlastní cestou, slovenská vlastenecká a mírová levice. Na zdraví, salute.“
Není třeba dodávat, že Fico a Orbán, označující EU za „válečný projekt“, uvítali Babišovo vítězství ve volbách a těší se na obnovení co nejužší spolupráce. Šéfa ANO s nimi pojí úzké osobní i byznysové zájmy. Fico má s Babišem dlouholeté vazby z minulosti, kdy vládní strana Smer-SD vycházela vstříc chemickému byznysu Agrofertu. Nedávno se blízké vztahy potvrdily fraškou kolem ukončení sporu o vědomou spolupráci s StB Babišovým smírem se slovenským státem.
Budoucí český premiér avizuje, že vztahy s Maďarskem a Slovenskem vrátí na exkluzivnější úroveň. Někdy zlehčované varování, že jeho vláda může posunout zahraniční kurz východním směrem, nabývá reálnějších kontur.
