Jak číst volební průzkumy: Nelžou nám, ale nečekejme, že předpoví výsledek voleb
Politici často říkají, že je volební průzkumy nezajímají. Není to pravda, ve skutečnosti se jimi i uvnitř stran zabývají víc než dost. Průzkumy jsou dnes na úrovni, kdy umí dobře popsat společenskou realitu. Že volby někdy dopadnou jinak, jejich kvalitu nesnižuje. Průzkumy totiž nejsou předpověď výsledku voleb a dle toho k nim musíme přistupovat. Reflex připravil stručný manuál, jak tahle čísla číst.
Pro správné čtení volebních průzkumů je potřeba mít na paměti tyhle body:
1. Průzkum není předpověď
Ačkoli to svádí interpretovat průzkumy jako předpověď výsledku, je to omyl. Agentury neříkají „takhle dopadnou volby.“ Říkají jen, že takhle by lidé volili nyní, v době sběru dat. Kdyby agentury chtěly předpovídat výsledky, byla by jejich čísla jiná. Například by více zohlednily momentální trendy a kvalitu kampaně a přidaly pár procent u stran, jejichž kampaň je dobrá a jsou na vlně.
2. Důležitý je trend
Jedno izolované číslo z průzkumu není vypovídající o síle dané strany. Je nutné vidět více průzkumů v řadě a zkoumat trend. Politici SPOLU často opakují, že v minulých volbách měli víc procent než v jakémkoli průzkumu. To je sice pravda, nicméně vzestup SPOLU v období před volbami byl v průzkumech jasně patrný, stejně jako propad Pirátů a Starostů. Navíc, mnoho voličů se prokazatelně právě mezi těmito dvěma stranami rozhodovalo, v závěru se prostě přiklonili ke SPOLU.
3. Co dělat s nerozhodnutými
Agentury na průzkum veřejného mínění zažily špatnou sezonu v roce 2016. Tehdy v jejich průzkumech těsně před brexitem vycházelo, že Británie spíše v EU zůstane. A v průzkumech v Americe zase v drtivé většině vítězila Hillary Clinton. Tyto dvoje volby měly společného jmenovatele – množství nerozhodnutých voličů. Problém některých průzkumů byl, že nerozhodnuté počítali za „nulu“. Později se však ukázalo, že se většinou rozhodovali mezi neúčastí a volbou Trumpa, respektive neúčastí a volbou brexitu. Práce s nerozhodnutými je téma i pro české agentury, právě z těchto důvodů se nerozhodnutých ptají, koho zvažují. Často jde o kombinaci Piráti vs. STAN vs. SPOLU, nebo třeba SPD vs. Stačilo! Pro čtenáře průzkumů je důležité vědět, že část voličů je vždycky do posledního týdne nerozhodnutá. Agentury mohou zahrnovat jejich zvažované varianty, ale úkolem průzkumů není předpovědět, kam se nerozhodnutí nakonec přikloní.
4. Volby často dopadnou jako průzkumy
Po volbách se často poukáže na to, že průzkumy vypadaly jinak. Přestože na tom není a priori něco špatně, je třeba dodat, že mnohdy dopadnou volby naopak přesně jako průzkumy. A to si pak málokdo vzpomene, aby dal agenturám za pravdu. Příkladem toho byly třeba poslední prezidentské volby u nás, kdy poměr 58:42 % odpovídal téměř přesně většině průzkumů. A třeba parlamentní volby v Německu dopadají pravidelně na chlup stejně jako průzkumy.
5. Existují lepší a horší agentury
Je třeba se také dívat na to, kdo zrovna podporu měří. V Česku lze brát vážně agentury sdružené v organizaci SIMAR, tedy například STEM, Kantar a Median. Dříve se často šířily průzkumy Phoenix research, který byl však často extrémně odchýlený od zbytku a nakonec i od výsledku. Například v rpezidentských volbách 2018 dával Mirku Topolánkovi podporu přes 15 %, téměř všude jinde měl kolem 5 %, výsledkem byla 4 %. V případě tak obrovské odchylky od reálného výsledku už je možné vznášet pochybnosti a zdá se, že tato agentura prostě nedělala kvalitní průzkumy, proto už ji také média neobjednávají.
Souhrn – průzkumy čtěme poučeně
Je dobře, že průzkumy máme. Lidé díky nim mohou svou podporu vyjadřovat i průběžně během volebního období, ne zrovna jen v samotných volbách. Politici pak poznávají, že dělají něco špatně nebo naopak dobře. A voliči si třeba před volbami mohou říct, zda chtějí podpořit stranu, která se jistě dostane do sněmovny, nebo riskovat propadnutí hlasu u strany na hraně. Průzkumy tedy nepřeceňujme ani nepodceňujme. Pokud je chceme kritizovat, řekněme konkrétně, v čem je metodika konkrétního průzkumu špatná. U těch českých je však většinou na dobré úrovni.
