Mnoho povyku pro nic: korespondenční volba netáhne. Přihlášených je daleko méně lidí, než se čekalo
Mnoho povyku pro nic. Tak se jmenuje komedie, kterou napsal slavný anglický dramatik William Shakespeare. Stejně se dají vyhodnotit vášně, které loni provázely přijetí zákona o umožnění korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Tomio Okamura v lednu 2024 kvůli tomu ve sněmovně mluvil bez přestávky rekordních 10 hodin a 44 minut. Namáhal se zbytečně, zákon přijat byl. Jenže zájem o tento typ hlasování je daleko za očekáváním. K prvnímu srpnu se do seznamů voličů v cizině přihlásilo jen 17 622 lidí. Další mají ještě chvíli čas, ale je jasné, že korespondenční hlasy výsledky říjnových voleb moc neovlivní.
Na přijetí korespondenční volby tlačily především strany vládní koalice. Byla to například velká priorita hnutí STAN a Víta Rakušana. Zajímavé je, že před několika lety dnešní premiér Petr Fiala takovou volbu odmítal, loni ji jeho ODS podpořila. Naopak Andrej Babiš a hnutí ANO, které jí už nechce, mělo takové hlasování v cizině předtím v programu. Poslední čísla ale dokazují, že vzrušení bylo zbytečné. Většinu českých voličů žijících v zahraničí korespondenční volba netáhne.
Ministerstvo zahraničí odhaduje, že v cizině žije na 600 tisíc Čechů s volebním právem ve své vlasti. Přestože je to číslo podle všeho nadsazené, politici s ním pracovali. „Troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ blouznil na konci roku 2023 ministr vnitra Rakušan. Tři sta tisíc voličů z ciziny? To bylo hodně přestřelené. Rakušanův STAN měl ale o korespondenční volbu eminentní zájem, protože při hlasování do Poslanecké sněmovny v roce 2021 pro koalici Piráti a Starostové hlasovalo v cizině 50,47 procenta zúčastněných. Tehdy ale hlasovalo pouze 13 236 lidí, takže ta polovina představovala jen necelých 6700 hlasů.
Ještě před několika týdny se v případě letošní korespondenční volby mýlil i sociolog a politolog Jan Herzmann, který pro CNN Prima News řekl: „V optimálním případě by mohlo být odevzdáno 150 až 160 tisíc hlasů.“ Tak určitě.
Ministerstvo zahraničí, které volby v cizině pro naše občany organizuje, také neustále snižuje své odhady. Hovořilo nejdříve o sto tisících lidí, na stránkách některých českých ambasádách byl pak dlouho odhad 80 tisíc. Ale jdeme stále níž. „Počítali jsme s 50 tisíci, to se nenaplní. Čekali jsme větší zájem,“ oznámil prvního srpna na tiskové konferenci Martin Smolek, ředitel právní a konzulární sekce ministerstva zahraničních věcí. Jak bylo řečeno, na začátku srpna bylo registrováno ve světě pro tento typ hlasování do sněmovny 17 622 lidí.
Kolik českých občanů by tedy mohlo reálně volit z ciziny korespondenčně? Odhady klesly na zhruba 30 tisíc. Může to být i o něco více, v každém případě je to daleko méně, než se původně čekalo.
Mnoha lidem se podle všeho nechtějí vyřizovat věci kolem korespondenční volby. Považují to za velkou byrokracii. Nezbytnou podmínkou je nejprve se zapsat do zvláštního seznamu voličů. To se musí udělat nejpozději 40 kalendářních dnů přede dnem voleb, tedy konkrétně do 24. srpna do 16 hodin. A na to už moc času není. Pak musí zájemce do 29. srpna ještě písemně požádat o korespondenční hlasování. Potom dostane od našeho velvyslanectví či generálního konzulátu příslušné dokumenty k provedení volby. To musí úřady učinit nejpozději 25 dnů před volbami. V obálce potenciální volič najde identifikační lístek a další dvě obálky (doručovací a úřední). Volič si následně musí vytisknout hlasovací lístek příslušného volebního kraje z webové stránky Ministerstva vnitra a musí podepsat identifikační lístek. A pak to může poslat.
Zcela upřímně – že by právě tohle chtěly dělat statisíce lidí v cizině, je nesmyslná představa.
Zájem o hlasování v cizině za posledních dvacet let skutečně stoupá. Zatím se musel volič dostavit osobně na český zastupitelský úřad, dnes má ji další šanci. Čísla hlasů z ciziny ale rostou postupně a pomalu. Obrovský skok se nedal očekávat ani při korespondenční volbě.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 bylo takhle vydáno v zahraničí 13 262 obálek. Koalice Piráti a Starostové u toho získala 50,47 procenta hlasů, koalice Spolu přes 34 procent, ale hnutí ANO pouhých 4,99 a Okamurova SPD marginálních 2,19 procenta hlasů z ciziny. Tyto výsledky odrážejí podporu či nepodporu pro přijetí zákona o korespondenční volbu v loňském roce.
V druhém kole prezidentských voleb v lednu 2023 hlasovalo v cizině už 22 996 českých občanů. Skončilo to v souboji Petr Pavel versus Andrej Babiš poměrem 89 k 11 procentům.
A kdo může uspět letos v korespondenční volbě z ciziny?
Už dnes se dá předpokládat, že v zahraničí dostanou na procenta daleko více hlasů než doma Spolu, STAN a Piráti. Méně hnutí ANO, SPD a Stačilo! Tradičně se nejvíce hlasuje ve Velké Británii, Belgii (kvůli sídlu EU a NATO), Německu či USA. Letos budou korespondenční hlasy z ciziny do sněmovny rozloženy do čtyřech krajů. Západní Evropa spadá pod Moravskoslezský kraj, ostatní Evropa pod Jihomoravský, Amerika pod Středočeský kraj a zbylý svět pod Prahu.
Z těchto čtyř krajů podle průzkumů vyhrají vládní strany pouze v Praze. Dá se proto očekávat, že korespondenční volba s hlasy Čechů z ciziny letos říjnové hlasování do Poslanecké sněmovny moc neovlivní. Bylo to mnoho povyku pro nic. Ale je to další šance, jak se voleb vůbec zúčastnit.
