Pavel Páral: Evropa bojuje o svou zelenou budoucnost. Jak se promítnou ambiciózní plány do reality?
Není vhodnější termín vydat nový díl Green Dealu v době panujících veder a na začátku prázdnin většiny vlád v Evropě, které tak budou mít mnohem menší prostor pro organizování odporu, než kdyby Evropská komise svůj nový zelený cíl zveřejnila podle původního plánu na konci prvního kvartálu. Takhle byl mimochodem schvalován balíček konkrétních opatření Fit for 55, jež Komise navrhla v červenci 2021 a plány byly schváleny v roce 2023.
Nízké ovoce
Evropská komise ve svém novém plánu chce, aby se státy EU zavázaly ke snížení emisí k roku 2040 o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Je to prý podmínkou dosažení dávno schváleného cíle nulových emisí CO2 v Evropě k roku 2050. Je to cíl opravdu hodně ambiciózní.
Dosavadní plán snížit emise do roku 2030 o 55 procent si vystačil z většiny dekarbonizací energetiky a růstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Evropská komise sice velmi optimisticky tvrdí, že tento cíl bude splněn, nicméně k loňskému roku byly emise nižší o 37 procent a 18 procent nám ještě zbývá v následujících pěti letech stáhnout. A to nebude jednoduché. A už vůbec ne nijak levné. Podle klimatických plánů českého ministerstva životního prostředí by si dodržení našich závazků vyžadovalo investovat z privátních kapes i veřejných zdrojů zhruba tři bilióny korun mezi roky 2023 až 2030. A to jde o to nejníže visící ovoce, tedy nejsnadněji a nejlevněji dosažitelná opatření. I když už se i v tomto plánu počítá s nyní tolik odmítanými emisními povolenkami na naftu, benzín, plyn a uhlí pro domácnosti.
Další dekarbonizace v příštím desetiletí pak zasahuje i většinu průmyslové výroby a spotřeby domácností a dotkne se prakticky každého občana. Například od konce příští dekády by nemělo být možné vytápět byty a domy nejen uhlím, ale ani zemním plynem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
