Lev XIV.: Dvojitý Američan a papež rovnováhy. Vypadá jako Benedikt, ale mluví jako František
Staré vatikánské rčení říká, že největší favorité papežské volby odcházejí z konkláve stejně, jak do něj vstoupili – zůstanou „jen“ kardinály a papežský úřad získá zpravidla někdo úplně jiný.
Toto pořekadlo se naplnilo i při letošním konkláve. Přitom platí, že letošní volba hlavy katolické církve proběhla velmi podobně jako ta, kdy byl před třinácti lety zvolen papež František. Místo italského favorita se v konkláve opět prosadil kardinál se vskutku „papežským“ životním příběhem, o němž si nyní mnozí zpětně říkají, že vlastně k této roli poslední roky přirozeně směřoval, ačkoli nebyl v celosvětové církvi mediálně úplně nejznámější. Když bylo na Svatopetrském náměstí oznámeno, že novým nejvyšším představitelem katolické církve bude americký kardinál Robert Francis Prevost, znamenalo to, že byl vybrán jeden z mužů, o němž se v rámci veřejných spekulací jako o možném papeži také občas mluvilo, ale určitě tento kandidát nepatřil k nejčastěji skloňovaným jménům a nebyly s ním spojeny ani nejlepší kursy sázkařů v zemích, kde se na výběr Svatého otce hodně sází.
CHICAGO MÍSTO ITÁLIE
Za největšího favorita byl před konkláve považován státní sekretář, a tedy fakticky premiér Vatikánského městského státu, Ital Pietro Parolin. Kardinálové se ale mimo jiné zřejmě rozhodli i podle toho, čemu by se dalo říkat katolická geografie. Katolíků v Evropě ubývá, ale ve zbytku světa jejich počet roste a úplně nejvíce jich dnes žije právě v obou částech Ameriky. Sto třiatřicet kardinálů hlasovalo tak, že roli pokračovatele svatého Petra do Evropy nevrátili a podruhé v řadě nominovali Neevropana. Zároveň volbou zlomili dlouholetý předsudek, podle něhož nikdy nebude v čele katolické církve stát nikdo ze Spojených států, protože ty jsou světovou velmocí a papež by měl být spíše protiváhou největších světských mocností.
Za vlády Donalda Trumpa ale mohl kardinálu Prevostovi v tomto ohledu pomoci fakt, že část církve v USA stojí vůči prezidentově politice v poměrně značné opozici. Rodák z Chicaga byl navíc označován za nejméně „amerického“ kardinála z těch, kteří pocházejí z USA. Byl to ostatně budoucí papež, jenž se na sociálních sítích nedávno pustil do nepřímé polemiky s Trumpovým viceprezidentem J. D. Vancem právě kvůli postoji k přistěhovalcům. Papežovy názory na migraci se americkému prezidentovi určitě líbit nebudou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
