Donald Trump, Vladimir Putin

Donald Trump, Vladimir Putin Zdroj: ČTK

Donald Trump
Americký prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump hrozí, že uvalí clo 200 procent na všechna vína a další alkoholické nápoje z Evropské unie, pokud EU nezruší clo na americkou whisky.
Vladimir Putin na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě (18. 3. 2025).
Vladimir Putin na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě (18. 3. 2025).
11 Fotogalerie

Trump pohořel, ale cynicky bájí o kolosálních dohodách s Ruskem. Putin se směje a diktuje hru

Jiří Sezemský

Svět s napětím očekával telefonát Donalda Trumpa a Vladimira Putina, jestli přinese avizovaný průlom ve válce na Ukrajině. Pravdu měli spíš skeptici. Trump neuspěl s návrhem na plošné příměří a tahá za kratší konec. Putin cítí slabost a diktuje tempo hry.

Hora porodila myš. Výsledkem jednání obou vůdců je drobný krůček neadekvátní optimistickým prohlášením Bílého domu, že je mír na dosah. Určitě nejde o „historický okamžik“ na úrovni Jaltské konference v roce 1945, jak oslavoval Putinův vyslanec pro mezinárodní spolupráci Kirill Dmitrijev.

Slabý Trump

O tom, že Trump nedosáhl při jednání s Putinem téměř ničeho, svědčí následné aranžmá. Zrušil tiskovou konferenci, kde se obával šťouravých dotazů, o čem vlastně jednali, a v souboji o interpretaci byl mnohem aktivnější Kreml, který si rozhovor obou prezidentů podezřele pochvaloval.

Realita je taková, že Trump je slabší vyjednávač, než se tváří, a Putin mu hodil návrh na plošné příměří na hlavu. Hodlá pokračovat v bojích v první linii a krátce po telefonátu zaútočily ruské drony na ukrajinské území. Jak poznamenal prezident Zelenskyj, to je jasný důkaz, že Putin o skutečné příměří nestojí.

Proto je výsměchem hodnocení Trumpových pochlebovačů J. D. Vance a Elona Muska, považujících výsledek hovoru za „mimořádný úspěch“. Za oceánem tomu možná někdo věří, stejně jako místní putinovské páté kolony.

Skepsí nešetří bývalý přidělenec obrany Spojeného království v Pobaltí Glen Grant. Dohoda o pozastavení útoků na infrastrukturu a bojů v Černém moři podle něj není žádným ústupkem ze strany Kremlu.

„Rusko potřebovalo zastavit útoky na energetickou infrastrukturu, protože Kyjev jimi více poškozuje Rusko než naopak. Stejně tak Rusko už asi rok nepoužívá v Černém moři žádné lodě, protože je ohrožovaly ukrajinské námořní bezpilotní letouny,“ uvedl Grant. Dodal, že dohoda o výměně 175 válečných zajatců byla součástí už zavedeného mustru výměn zajatců v minulosti a pravděpodobně se připravovala tak jako tak.

Spokojená Moskva

Je evidentní, že spokojenější musí být Moskva, jež je také mnohem sdílnější a nikdo její propagandistické výlevy nekoriguje. Oznámila, že Putin během telefonátu stanovil podmínky pro příměří, jež jsou ovšem za červenou linií okupované Ukrajiny.

„Ruská strana zdůraznila řadu klíčových bodů týkajících se účinné kontroly možného příměří podél celé kontaktní linie, nutnosti ukončit nucenou mobilizaci na Ukrajině a přezbrojení ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedl Kreml v prohlášení. Putin také požadoval úplné zastavení západní pomoci  Ukrajině.

To vše jsou smrtící podmínky pro Kyjev výhodné pro Moskvu, která s žádným omezením pro svoji armádu nepočítá. Proto je nejasné, co míní Trump, když později na své sociální síti Truth Social označil rozhovor za „velmi dobrý a produktivní“.

Pod pojmem „komplexního, stabilního a trvalého“ urovnání situace si Putin představuje větší územní požadavky, než kterých na Ukrajině dosáhl, její odzbrojení a ponechání napospas ruskému vlivu. Zároveň chce ukončit protiruské sankce.

Naoko pochlebuje Trumpovi, jak „upřímně“ se mu s ním na rozdíl od Evropy jedná, čímž pokračuje ve snaze vrážet klíny mezi spojence v NATO. Věřit „upřímnosti“ Putina ovšem může jen nepoučitelný idiot.

Pokud Kreml doslova prohlašuje, že je připraven spolupracovat s americkými partnery na důkladném prozkoumání možných způsobů, jak tohoto urovnání dosáhnout, nějak se mu z těchto dohod vytrácí Ukrajina i Evropa, jichž se bezprostředně týkají. Zároveň je patrné, že k podpisu realistických dohod je daleko.

Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“ – tedy mezinárodně uznat území dobytá válkou a zásadně oslabit vliv NATO v Evropě.

Kreml opakuje, že nestrpí žádné bezpečnostní garance Ukrajině a nepovolí „za žádných podmínek“ na jejím území evropské mírové jednotky. Zároveň zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ – ovšem podle jím diktovaných scénářů.

Putinův marketing

Nakonec, asi na znamení hladkého průběhu rozhovoru, prohlášení Kremlu prozradilo, že „Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina organizovat hokejové zápasy ve Spojených státech a Rusku mezi ruskými a americkými hráči“. Tyto zápasy nejsou v prohlášení Bílého domu zmíněny.

Pokud skutečně jednali i o hokeji, svědčilo by to o jiném světě, ve kterém se oba pánové pohybují. Nejde jen o to, že je Rusko kvůli válečné agresi vyloučeno z mezinárodních soutěží. Je to další důkaz, o co Putinovi jde. Ukázat před vlastním publikem, že mu jde největší světová mocnost na ruku, a Trump před ním panáčkuje jako dobře zaplacený marketingový specialista.

O tom nakonec svědčí i později vydané cynické vyjádření Bílého domu. „Oba státníci se shodli na tom, že budoucnost se zlepšenými bilaterálními vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem má velký přínos. To zahrnuje kolosální ekonomické dohody a geopolitickou stabilitu, až bude dosaženo míru.“

Trumpa, stejně jako Putina nezajímá ochrana svobody a demokracie, ale reálpolitický kšeft se zločincem, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač. Takhle si kolíkují terén mafiánské gangy. Sluší se znovu připomenout, že Rusko je díky sankcím a válečné ekonomice na kolenou a hospodářsky je slabší než Německo, Francie, Velká Británie, Itálie či Kanada, což „kolosální“ dohody poněkud umenšuje.

Mohlo být ještě hůř

Optimisté připomínají, že mohlo být ještě hůř, pokud by se naplnily spekulace, že Trump za zády Kyjeva uzná anektovaný Krym za součást Ruské federace a přeruší dodávky zbraní a zpravodajských informací Ukrajině během příměří.

Pokud by to učinil, jistě by se tím Moskva pochlubila jako dalším důkazem svého vítězství. Tím by Trump překonal nikoli Jaltskou, ale nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Ale ještě není všem dnům konec.

Skeptici namítají, že Trump tahá za kratší konec. Přes bombastický nástup zatím v zahraniční politice ničeho nedosáhl, o čemž svědčí i krach příměří v Gaze. Tamější situaci jistě nevyřeší vážně myšlené fantasmagorické plány na vystěhování dvou miliónů Palestinců do některé z afrických zemí.

Prodlužování války na Ukrajině nahrává Putinovi, který se směje. Bílý dům prokázal, že výhrůžky drastickými sankcemi a cly (jež bez problémů uplatňuje proti západním spojencům), pokud příměří odmítne, jsou jen planými řečmi. O to výraznější musí být ve stabilním mírovém urovnání angažmá Evropy, což je nakonec i v jejím životním zájmu.