Moc administrativy a rozdrobený systém. Co brání lepšímu řízení škol? Odpovídají úředníci z ministerstva
O učitelích, jejich platech a práci se mluví často. Trochu mimo pozornost zůstávají ředitelé škol, přitom mají na kvalitu vzdělávání velký vliv. Co přesně potřebují? A jak na tuhle pozici nalákat schopné lidi? Reflex se zeptal dvou úředníků ministerstva školství, kteří pracují na podpoře ředitelů. Zveřejňujeme jejich článek na toto téma.
Co všechno řeší ředitelé?
Ředitelé českých škol hrají zásadní roli ve vzdělávacím systému. Rozhodují o tom, co se bude ve školách učit (zodpovídají za školní vzdělávací programy), vedou pedagogický sbor nebo mohou nastavovat podporu dětem ze znevýhodněného prostředí. S autonomií, která jim umožňuje rozhodovat o 70 % klíčových záležitostí ve škole, se však pojí i komplikace. Podle analýzy společnosti McKinsey věnují pouhých 15 % svého času vedení pedagogického sboru, přestože právě to má největší vliv na výsledky žáků. Až 30 hodin z pracovního týdne se věnují administrativním činnostem. Až 85 % ředitelů nedostává na svou práci zpětnou vazbu, což znemožňuje jejich profesní růst a ovlivňuje kvalitu vedení škol.
Tento stav má zásadní důsledky: roste nerovnost ve vzdělávacích příležitostech a kvalita škol může být velmi odlišná i v rámci jednoho města. Do konkurzů se hlásí v průměru jen 2 uchazeči a více než 50 % konkurzů má jen 1 účastníka, což často znemožňuje vybrat kvalitní kandidáty. Zároveň neexistuje jasný standard kvality, který by vymezoval, co má začínající, zkušený nebo vysoce kvalifikovaný ředitel umět a čemu se má primárně věnovat. To vede k situaci, kdy na některých školách působí lidé, kteří sice zvládají administrativu nebo opravit budovu, ale nemají kompetence k řízení školy nebo vedení pedagogického týmu. A to za situace, kdy zřizovatelé, a to především ti menší, často nemají prostředky ani know-how, aby mohli ředitelům pomoci.
Mnoho zřizovatelů navíc nepoužívá nástroje, které by jim umožnily objektivně posoudit kvalitu vedení škol. Hodnocení se tak často omezuje na provozní ukazatele, jako jsou výsledky rozpočtu, počty akcí pro město nebo počet žáků zapojených do soutěží, které ale nevypovídají nic o klimatu ve škole, kvalitě výuky nebo míře podpory a rozvoje učitelů.
Řešení? Transparentnější pravidla i podpora nováčků
Začít musíme u vzdělávání, kterým ředitelé škol povinně prochází před nástupem do funkce. Učitelé, kteří jdou dělat ředitele, nemají často manažerské dovednosti, protože je u svojí dosavadní práce nepotřebovali a nikdy je nikdo neučil vést tým lidí. Stávající funkční studium se však soustředí převážně na oblasti, jako je legislativa, finanční řízení nebo provoz budov. Tyto dovednosti jsou nezbytné, protože ředitel je současně statutárním zástupcem právnické osoby a odpovídá za svěřený majetek. V praxi ale ředitelé často řeší především náročné situace s žáky, rodiči nebo učiteli. A to vyžaduje zcela jiné kompetence.
Už před třemi lety proto začalo pokusné ověřování nového studia pro ředitele Lídr školy. Podle Národního pedagogického institutu, kde studium probíhá, jím na jaře 2024 prošlo prvních 64 absolventů. Nové studium se mnohem více zaměřuje na praktické dovednosti a práci s pedagogickým sborem. Nyní MŠMT plánuje na základě zkušeností z tohoto pokusného ověřování vytvořit nový standard studia pro ředitele, jehož cílem bude připravit nové ředitele nejen na administrativní, ale i na pedagogické a strategické vedení školy a manažerskou stránku jejich profese.
Dalším důležitým krokem je rozšířit mentorskou podporu pro začínající ředitele. Začínající ředitel často potřebuje podporu jiného, zkušenějšího ředitele, na kterého by se mohl obracet v prvních letech po nástupu. Nejúspěšnější a nejzkušenější ředitelé by se tak stali řediteli-mentory, kteří by pomohli ostatním ředitelům rozvíjet jejich školy. Tento systém by mohl být základem pro novou kulturu vedení škol, která se zaměří na zlepšování vzdělávacích výsledků a atmosféry ve školách.
Efektivní správa škol
Jak upozorňuje náměstek ministra školství Jiří Nantl, je nutné se zaměřit také na zřizovatele škol. Zřizovatelé totiž mohou ředitelům výrazně usnadnit práci tím, že je zbaví části administrativní a provozní zátěže, což jim umožní zaměřit se především na řízení pedagogického týmu a zlepšování kvality vzdělávání.
Podle dat organizace PAQ Research je však jedním z hlavních problémů českého vzdělávacího systému velký počet malých zřizovatelů: 90 % z nich spravuje pouze jednu školu. Zatímco v Česku na jednoho zřizovatele připadá průměrně 1,4 školy, v Nizozemsku je to 5,5 a v Estonsku dokonce 6,8 školy. Malí zřizovatelé navíc vykazují až dvojnásobné provozní náklady na žáka. Úspěšné vzdělávací systémy v zahraničí se proto snaží o profesionalizaci správy škol a slučování zřizovatelů či škol do větších celků. Tímto způsobem lze efektivněji zajistit sdílené služby, jako je účetnictví, HR podpora nebo školní psycholog, což snižuje náklady a zvyšuje dostupnost odborné pomoci pro školy, které by si tyto služby samostatně nemohly dovolit. Často je to také jediný způsob, jak zajistit to, aby školy zvlášť v menších obcích nezanikly.
Jedna škola, více „poboček“
Jednou z cest, jak podpořit tuto efektivitu, je využití nástroje tzv. společenství obcí s jednou školskou právnickou osobou. Jde o vytvoření modelu, kde více škol funguje pod jednou organizační střechou, podobně jako pobočky jedné firmy. Tento přístup zachovává dostupnost škol v malých obcích, zatímco zajišťuje lepší koordinaci a sdílení zdrojů. Ředitelé tak získají pevnější zázemí, na které se mohou spolehnout, a zřizovatelé dostanou nástroje pro cílenější podporu, což povede ke zlepšení kvality vzdělávání i v těch nejmenších školách.
Podpořit ředitele znamená podpořit celé školství. Modernizace jejich role musí být součástí širší reformy, která nastaví jasné milníky a standardy kvality v uceleném kariérním systému. Jde o klíčovou investici do vzdělávání, kterou potřebují učitelé, žáci i celá společnost. Pokud dokážeme nastavit jasná pravidla pro výběr, vzdělávání a hodnocení ředitelů, získáme nejen motivované lídry, ale také efektivnější školy a lepší výsledky našich žáků. Protože se politická reprezentace dlouhodobě shoduje na tom, že školství je prioritou, věříme, že se tyto změny podaří uskutečnit.
Autoři pracují na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy
