Zrušené rumunské volby: záchrana demokracie nebo ukradené hlasování?
V pátek dopoledne už někteří Rumuni v zahraničí hlasovali v druhém kole prezidentských voleb, když se v Bukurešti nečekaně sešel ústavní soud. Soudci následně oznámili svůj šokující verdikt, který otřásl celou rumunskou politickou scénou: první kolo voleb se ruší a celý proces výběru nové hlavy rumunského státu se bude opakovat od začátku.
Ústavní soud tím překvapivě vyhověl jedné ze stížností na průběh prvního kola a konstatoval, že důvodem zrušení prvního kola se staly nerovné podmínky mezi kandidáty. Ty nastaly kvůli tomu, že jeden z kandidujících údajně zneužíval algoritmy platforem sociálních médií, těžil z preferenčního zacházení na platformách sociálních médií, netransparentně využíval umělou inteligenci, porušoval zákonná pravidla ohledně financování volební kampaně a ohledně označování prostředků kampaně, šířil dezinformace a jeho agresivní kampaň nesla znaky toho, že do ní zasahovaly státní i nestátní subjekty, tedy zřejmě i ty zahraniční.
Nevítěz z TikToku
Toho všeho se měl ve své kampani před prvním kolem dopustit jeho nečekaný vítěz – nezávislý, nacionalistický a protestní kandidát Călin Georgescu. Toho před volbami v zemi znal jen málokdo a jeho prezidentská kampaň byla v ulicích či v klasických médiích téměř neviditelná. Protestní kandidát veškerý síly napřel do rozsáhlé propagace na sociální síti TikTok. Na řadu dalších problémů si ovšem zadělal tím, že v deklaraci nákladů na volební kampaň uvedl, že ho tato masivní přítomnost v online prostoru nestála žádné peníze.
Jeho nečekaný úspěch v prvním kole voleb byl napaden u ústavního soudu, ale soudci i po přepočítání všech odevzdaných hlasů ještě v pondělí potvrdili, že první kolo platí a že se finále voleb nacionalista Georgescu utká s šéfkou sociálně liberálního Svazu pro záchranu Rumunska (USR) Elenou Lasconiovou. Oba se chystali na čelní střet dvou politických světů – prozápadního tábora sahajícího od levice po liberální konzervativce s protestním, suverenistickým a euroskeptickým blokem, ale pak události nabraly na rychlých obrátkách.
Zásah tajných služeb
Ve čtvrtek tajné služby zveřejnily výsledky svého pátrání ohledně pozadí Georgescovy kampaně. Povolil jim to dosluhující prezident Klaus Iohannis, což část společnosti vnímalo jako správné rozhodnutí, pro jiné to ale do situace vneslo určitou pachuť. Iohannis, dřívější lídr pravicové Národní liberální strany (PNL), vstupoval před osmi lety do prezidentského paláce jako naděje, která měla šanci změnit hodně zkorumpovanou rumunskou politiku a oslabit vliv postkomunistické sociální demokracie, jež byla dlouhá léta hlavním symbolem korupce v rumunské politice. Iohannis se ale nakonec se sociálními demokraty spojil, jeho národní liberálové s nimi vytvořili velkou pravo-levou vládní koalici, a dokonce společně kandidovali do evropských voleb.
I za to byly obě dosud velké strany voliči potrestány a jejich kandidáti se před 14 dny v prezidentském klání ani nedostali do druhého kola, což se stalo poprvé v historii. Obě zavedené strany ohlásily změnu vedení a trochu se otřepaly, když relativně uspěly v parlamentních volbách, které se neobvykle konaly mezi prvním a druhým kolem těch prezidentských. Mezi zastánci Georgesca se dokonce zrodila teorie, že „systémové strany“ si na základě lepšího výsledku parlamentních voleb řekly, že prezidentské volby mohou zrušit, protože se jejich debakl v případném opakovaném hlasování již nebude konat znovu.
Této trochu konspirační teorii navíc nahrává fakt, že v Rumunsku se současný ústavní soud většinou považuje za jednoznačně politicky obsazený a fakticky kontrolovaný sociálními demokraty. Ostatně soudci již před prvním kolem z voleb vyřadily ultraprotestní kandidátku Dianu Șoșoacă, přestože pro to nebylo mnoho právních důvodů.
Nejasná pravomoc soudu
Z určitého úhlu pohledu teď podobně vypadá i páteční rozhodnutí o anulaci voleb. Zejména prozápadní a liberální část společnosti se raduje, že byla zachráněna demokracie, geopolitická orientace země a férovost voleb. Někteří právníci ovšem namítají, že není úplně jasné, zda ústavní soud měl vůbec pravomoc takto rozhodnout, když už dávno uplynula lhůta na podávání stížností na regulérnost voleb. Množí se také úvahy, zda zásah justice ve výsledku nepřinese v opakovaných volbách vítězství Georgesca nebo jemu podobného kandidáta, pokud by vítěz původního prvního kola byl z voleb pro porušení zákonů vyloučen. Jeho tábor mluví o politickém puči a ukradené vůli voličů. Překvapivě stejně při tom ale vystupuje i druhá „anulovaná“ kandidátka, liberálka Elena Lasconiová. Ta měla asi značnou část ve zrušeném druhém kole uspět. V posledních průzkumech totiž předehnala svého rivala, kterého oslabilo zveřejnění podrobností o jeho kampani i jeho možné propojení s ruskými subjekty, stejně jako odhalení, že se Georgescu sice tváří jako pravý pravoslavný křesťan, ale on i jeho žena si dlouhodobě pohrávají s myšlenkami hnutí New Age a snad i blouzní o mimozemšťanech.
Opakované volby budou po historickém rozhodnutí soudu, kdy byly v Evropě poprvé zrušeny volby jak kvůli kampani na sociálních sítích, tak kvůli zasahování zahraničních aktérů, jistě hodně divoké a teprve jejich průběh a výsledky ukáží, zda nečekaný zásah justice do prezidentských voleb rumunskou demokracii posílí či oslabí.
