Pavel Páral: Marné hrátky o euro aneb Integrační jádro EU nevypadá jako bezpečné útočiště před krizemi
Vládu čeká další zbytečná a bezvýsledná debata nad přijímáním společné evropské měny. Marnost těchto diskusí je dána sice především naší domácí politickou realitou, ale v poslední době přibývají i pochybnosti o budoucnosti evropské ekonomiky a souvislostech s fungováním eurozóny.
Na stole ministrů nyní leží analýza zpracovaná na únorovou žádost kabinetu experty z NERV. Tehdy se zejména Starostové a Piráti dožadovali, aby vláda začala připravovat vstup do předpokoje eura, tzv. Evropského mechanismu směnných kursů, tzv. ERM II. Znamenalo by to fixování kursu koruny k euru a předání pravomocí bankovního dohledu evropským orgánům nejméně na dva roky. A protože zejména ODS nechce mít s eurem nic moc společného, dopadlo to rozhodnutím spor vysedět tak, že se svěří expertům.
O ekonomiku nejde
Ve výsledku jejich práce po tři čtvrtě roku si ale zase najdou obě strany své vybrané argumenty. Eurooptimisté rozhazují rukama nadšením, že už v příštím roce budeme po letech plnit všechna podstatná kritéria týkající se rozpočtových deficitů, inflace i úrokových sazeb, a není tudíž na co čekat.
Odpůrcům zase dodali experti argument, že vstupovat do ERM II je vhodné až tehdy, kdy je dohodnut konečný termín přechodu na společnou měnu, protože pobyt v měnovém systému by měl být co nejkratší. ČNB totiž musí vedle nízké inflace cílit i na udržování kursu, což může být občas protichůdné. A rozhodnout o vstupu, případně ho i zorganizovat by měla příští vláda.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
