Buchert: Leyenová 2.0 a Evropa ležící, spící. Evropská komise není stavěna na potřebné reformy
Kdo dá hlas, obdrží malé kapesní akvárium! To bylo v roce 1911 jedno z volebních hesel satirické Strany mírného pokroku v mezích zákona, jejímž významným představitelem byl spisovatel Jaroslav Hašek. Něco podobného před posvěcením nové Evropské komise teď předvedla i její šéfka Ursula von der Leyenová. Několik měsíců slibovala prebendy kdekomu. Před pár dny byl její sbor schválen, jenže dostal nejslabší mandát od roku 1995, kdy se o něm v Evropském parlamentu hlasuje. Rozdávání kapesních akvárií jeho příznivcům přesto může začít.
Pokud opustíme nevážný tón, musíme připomenout, že Evropská komise, kterou vede von der Leyenová podruhé, je pro Českou republiku stejně důležitá jako náš vlastní parlament. Drží totiž na příštích pět let obrovský balík peněz, zásadně ovlivňuje dění v Evropě a obsahuje v sobě vše dobré i zlé, čím se Evropská unie vyznačuje. Vliv Leyenové je proto obrovský, dá se srovnat s francouzským císařem Napoleonem Bonapartem. Tato německá politička se ale vyznačuje i podivnými zákulisními praktikami, kdy zřejmě vychází z pouček italského renesančního všeuměla Niccolò Machiavelliho. Například z jejího prvního období nezůstal v Komisi nikdo z jejích odpůrců. To všechno dohromady je pro příštích pět let i pro Čechy výzva a problém zároveň.
ZÁMĚRY KOMISE
Nová Evropská komise avizovala ústy své předsedkyně tři hlavní priority – inovace, dekarbonizace a bezpečnost.
Začněme věcí poslední. S ohledem na agresívní ruskou imperiální politiku i napětí jinde ve světě je potřebné evropskou obranu posílit. Do sta dní má proto vzniknout dokument o nové obranné strategii. Zda se v něčem bude lišit od záměrů Severoatlantické aliance, se můžeme jen dohadovat. I zbrojní průmysl má být prioritou. Vše je chvályhodné. Ovšem členské země EU, které jsou současně většinou i členy NATO, dávají na obranu pořád málo, banky jen neochotně poskytují úvěry na výrobu zbraní, většina populace odmítá sloužit v armádě a vůle zemřít za vlast ochabuje. A vzletná slova z Bruselu na bojišti nezvítězí. Navíc bez Ameriky je Evropa po stránce technologické a logistické bez jedné armádní ruky a nohy. Válka na Ukrajině sice byla na chvíli velkým varováním, ale mnohé členské státy EU už zase couvají k pacifismu, který má dnes přiléhavý název chcimírismus.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
