Běda idejím, které jsou v rozporu s převládajícími představami své doby, byť by ty představy byly záměrně navozené a uměle udržované. Giordano Bruno nebyl upálen kvůli svým neuvěřitelným vědeckým objevům, třeba v oblasti metempsychózy, ale jen a jen kvůli bídnému stavu veřejné paměti, která nedokázala udržet v povědomí pravdy platné ještě v antické době. Vždyť heliocentričnost planetární soustavy byla základem kosmogonie již za starých latiníků. Bruno skončil na hranici, protože si pamatoval to, na co většina dávno zapomněla. Jeho pamětlivost ji urážela.
Mnozí naši současníci se zájmem o politiku upřímně vítají nedávné schválení komplexního balíku zahraniční a jiné pomoci americkým Kongresem když pro nic jiného, pak aspoň proto, že jeho součástí je i tak dlouho očekávaná pomoc bojující Ukrajině. Většina ví, že z celkového velkorysého daru v hodnotě 61 miliard Ukrajina reálně obdrží jen 7,8 miliardy dolarů, zbytek že zůstane v Americe a bude tak či onak rozebrán na zprocesování dodávek, výrobu, dopravu a jiné potřebné úkony. Darovanému koni se ovšem na zuby nekouká. Laik si často pokládá otázky, na které od znalců nedostává uspokojivé odpovědi. Čím to je, že to najednou jde?
Nejen u nás dlouhodobě převládá představa, že podivná prodleva v amerických dodávkách zbraní, jež způsobila Ukrajincům nesmírná utrpení a možná i nepříznivý zvrat ve válce, byla způsobena zatvrzelou nechutí republikánů povolit potřebnou pomoc. Bidenova administrativa by prý ráda pomohla z celého srdce, leč zahraniční pomoc musí být přece schválena Kongresem, v němž kromě demokraty ovládaného Senátu je také Sněmovna reprezentantů, a ta je jak na potvoru v moci zpátečnických stoupenců Trumpa. A ti nesmyslně podmiňovali urgentní zbraňový balík pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan požadavky zcela nesouvisejícími s těmito problémy, třeba poskytnutím dodatečných prostředků na ochranu jižní hranice země ohrožované neřízenou migrací. Jejich přehnaná starost o hranice byla očividně jen zástěrkou, jak bojující Ukrajinu oslabit, donutit k hanebnému ústupu, a tak dopřát kýžené vítězství ruskému diktátorovi, který Trumpův tábor prý zpovzdálí řídí.
Ti, jimž se takový obraz světa zdá být vnitřně koncizní, mohou jen blahopřát americkému prezidentovi k dalšímu skvělému úspěchu. Zbývá pochopit, jakými prostředky dokázala cílevědomá Bidenova vláda překonat zavilý odpor svých politických protivníků a dohnat je k tomu, že důležitý balíček nakonec odsouhlasili. Asi i zatvrzelý Trump, který postoj Sněmovny podpořil, pochopil, že stojí na ztracené vartě a raději náporu demokratů ustoupil.
Bylo by to milé, leč skutečnost je přímo opačná tomuto mediálně prosazovanému obrazu, jenž není ničím jiným než právě příkladem úspěšného promývání mozků. Schválený návrh navzdory obecným představám nevzešel z demokratické dílny, je vítězným podnětem republikánů. Tragická prodleva v dodávkách nesouvisela s republikánskými piklemi, ale především s tím, jak záměrně pomalu připravovali bidenovci svůj vlastní návrh. Že nad tím pracují, sdělila televize CNN již 7. srpna loňského roku. Za to, že Ukrajinci na deset ruských dělostřeleckých ran mohli odpovídat jen jednou, může strojená důkladnost demokratických plánovačů. Mimochodem měl po celou dobu Biden možnost sáhnout na nedotknutelný prezidentský fond ve výši 10 miliard, určený právě pro ty nejnutnější případy, leč nehnul prstem. Neuplynulo ani tři čtvrtě roku a již 13. února mohl Senát schválit jejich návrh. Sněmovna však návrh zamítla jakožto v mnoha ohledech nepřijatelný. Po pouhých dvou měsících ústy předsedy Sněmovny republikána Mikea Johnsona byl předložen nový balíček pomoci, právě ten, který dnes oslavujeme.
Není od věci srovnat si oba návrhy z hlediska užitečnosti pro potřeby bojující Ukrajiny. Oproti předchozímu ponechává republikánský návrh obdarované straně trojnásobek finančních prostředků na úkor amerických příjmů. Zmizela podmínka „jen do vyčerpání zásob“, tudíž závazek dodávat zbraně pokračuje i poté, co stávající americké zásoby budou vyčerpány. Za vlast padl nesmyslný požadavek, aby pomoc bezpodmínečně souvisela jen s vymezenými válečnými ohnisky – například do návrhu byla zapracována zvláštní kapitola o omezeních vůči čínské sociální sítí Tik-Tok, což uznejte, s předmětem balíku bezprostředně nesouvisí. A nikdo z demokratů proti tomu neprotestoval.
Obnovuje a prodlužuje se do roku 2026 fungování tzv. land-leasu. To je zákon schválený Kongresem a podepsaný prezidentem ještě na jaře roku 2022, který teoreticky poskytoval Kyjevu právo na neomezené čerpání prostředků na nákup amerických zbraní, z něhož ve skutečnosti Bidenova vláda nepustila Ukrajincům ani chlup. Republikánský návrh navzdory zvyklostem vyjmenovává zcela konkrétní zbraňové systémy, které se Amerika zavazuje dodat Ukrajině (kupř. rakety ATACMS), a ruší mimořádně záludná omezení pro jejich použití (kupř. požadavek, aby jejich dosah nemohl ohrožovat vlastní území Ruska).
Mimořádně výmluvné je stanovení strategického cíle pomoci. Zatímco demokratický návrh předpokládal „každoroční revizi stavu a usnadnění možnosti kdykoli ukončit konflikt“, cíl schváleného výsledného dokumentu je zásadně jiný: „umožnit bezpodmínečné vítězství Ukrajiny“. Slyšíte ten rozdíl? Rozdíl je to nebetyčný. Zatímco za prvním heslem stojí celá „chcimírovská“ filozofie, dle níž je potupný mír lepší než sebeobranná válka, druhé heslo nás vrací k pevnému churchillovskému postoji – agrese nesmí být odměněna! Asi právě proto si celý republikánský plán vepsal do štítu Reaganovo heslo „Mír skrze sílu“. Plán mohl vstoupit v platnost jen proto, že ho podpořil Donald Trump. Jednoznačně se přiklonil na stranu předsedy Sněmovny Mikea Johnsona a nedopřál sluchu hlasům jeho vnitrostranických odpůrců. Tím z ad hoc cíle konkrétního balíčku zahraniční pomoci učinil volební strategii své strany. Musel si přitom dobře uvědomovat, že tím přichází o silný volební trumf – porážka Ukrajiny by logicky byla vnímána jako prohra stávajícího prezidenta, další v pořadí.
Zda se, že „protiváleční“ nespokojenci z Václaváku správně pochopili smysl Putinova ujištění, že Biden je pro současné Rusko hotovou výhrou v lotynce, a proto si nic tak nepřeje jako pokračování jeho vládnutí. Biden je pro Putina zárukou dalších čtyř let rozmanitého úpadku, vnitřního sociálního neklidu, ztráty zahraničněpolitického vlivu a jiných projevů amerického odcházení. Případné vítězství Trumpa by pro Putina znamenalo přímý opak takového vývoje: programovou sebestřednost zahraniční politiky, jednání z pozice síly, strategickou nevyzpytatelnost, a tudíž i nemožnost ji zvenčí ovlivnit. Jen užitečný idiot může přát Spojeným státům pokračování úpadkového trendu.
