O tom, jak ošemetné je dělat kategorické závěry na základě jednoho volebního průzkumu, svědčí paralelní měření agentur Kantar a Median. Zatímco Kantar zjistil rekordních 39 procent pro ANO a rozevíraní nůžek mezi opozicí a koalicí, Median naměřil pravý opak. Rozdíly jsou tak značné, že stojí za pozornost.
V obecné rovině nedává velký smysl komentovat jednotlivé průzkumy volebních preferencí, ale maximálně jejich dlouhodobější trendy. I tak se mohou diametrálně lišit od konečných výsledků, což naposledy prokázaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021.
Rekordní ANO?
Velký rozruch však vyvolal poslední průzkum agentury Kantar pro Českou televizi, který naměřil nejvyšší podporu ANO. Nejsilnější opoziční hnutí skokově zvýšilo náskok před koalicí Spolu na 19 procent, když dosáhlo historického rekordu 39 procent hlasů. Od ledna posílilo o 3,5 procenta hlasů.
Opoziční subjekty meziměsíčně zvýšily náskok před pětikoalicí o čtyři procenta. ANO a SPD dosahují 48 procent, zatímco Spolu s Piráty a STAN celkově jen 37,5 procenta. Autoři doplnili, že se ANO daří luxovat všechny neparlamentní subjekty zleva doprava a pomohly mu i zemědělské protesty.
Tento průzkum byl komentován jako zcela zásadní. Nejoslavnější paján zveřejnila Mladá fronta DNES s titulkem „Babiš před branami jednobarevné vlády“.
Podle autora „přelomový“ průzkum předznamenává vládu jedné strany, „o níž Babiš vždy snil“. Vypočítal argumenty, proč k tomuto zlomu dochází, a doplnil závěry, za něž by se nemuseli stydět ani marketéři ANO.
„Snad je odpor k Fialově vládě už tak velký, že začíná tupit i odpor k Babišovi. Snad hraje roli i to, že se termín příštích parlamentních voleb začíná blížit a žádná jiná reálná alternativa k Fialově vládě se tu přes řadu pokusů stále nerodí: menší uskupení spíš ztrácejí, než aby sílila, a tak Češi berou zavděk i Babišem.“
Vyrovnané síly?
Jenže o několik dní později bublina Babišova snění splaskla. Průzkum zveřejnila agentura Median, která výsledky Kantaru nepotvrdila. Její závěry jsou natolik odlišné, že si spíš zasluhuje pozastavení nad rozdíly obou agentur.
Podle únorového průzkumu Medianu podpora ANO mírně poklesla na 31 procent, od prosince poměrně výrazně o čtyři procenta. Naopak dochází k pozvolnému růstu celkové podpory koaličních stran, které se už přiblížily na dosah parlamentní opozice.
Zatímco ANO a SPD mají celkem 41,5 procenta hlasů, podpora všech koaličních stran zaostává jen o půl procenta. To znamená vyrovnaný souboj na hranici statistické chyby, nikoli jednobarevný Babiš „ante portas“.
Rozdílné jsou i interpretace přelivů mezi jednotlivými stranami. Zatímco Kantar operuje s významnými přesuny voličů od koaličních stran k ANO a faktickou likvidací neparlamentní opozice, Median ukazuje něco jiného.
Zisky hnutí ANO z koaličního tábora a SocDem jsou proti posledním volbám jen kosmetické. Daří se mu ale koncentrovat elektorát antisystémové scény s výjimkou KSČM (kde zřejmě rovněž narazilo na strop), tedy potenciální voliče Přísahy, PRO a dalších straniček alternativního spektra.
Babišově hnutí se dále daří oslovovat prvovoliče zejména bez maturitního vzdělání, čímž snižuje potenciál SPD, ale jinak už naráží na své limity. Opticky těží i z toho, že zhruba sedmina původních voličů koalice nyní váhá, zda půjde k volbám, což může a nemusí být trvalý jev. Záleží na vládě, zda je dokáže přesvědčit, nebo nechá tyto hlasy ležet na ulici.
A teď si vyberte.
Kantar vybočuje
Pokud porovnáme dlouhodobější trendy, vybočuje z nich Kantar, nikoli Median. Takto dramatické výkyvy ve prospěch ANO v posledních měsících nezaznamenala žádná agentura, a to ani v dobách, kdy pro ně byly objektivnější podmínky.
Takto markantní rozdíl by měl srozumitelnější opodstatnění předloni a loni v době vysoké inflace, zdražování potravin, stávek zdravotníků a učitelů a šíření katastrofických scénářů o krachu českého průmyslu a nedostatku plynu. To se však nestalo a preference ANO se nevychýlily nad jeho dlouhodobá maxima.
Inflace letos skokově klesá, potraviny, plyn a další zboží zlevňují, mění se spotřebitelské nálady. Přitažený za vlasy je i vliv zemědělských protestů v Praze. Měření mohlo zachytit jen první traktoriádu, která skončila fiaskem. Profilovala se na ní hlavně neparlamentní prokremelská scéna a samotní zemědělci se od ní ostře distancovali.
Co se děje v České televizi?
Teprve další průzkum Kantaru ukáže, zda šlo o ojedinělý výkyv, což nelze vyloučit, nebo o změnu dlouhodobějších trendů, kterou mohou a nemusí potvrdit jiné agentury. Už nyní je však jasné, že únorový výsledek mohl nabít munici odpůrcům koalice Spolu mimo i uvnitř těchto stran. To vyvolává spekulace, zda to nebylo jeho hlavním účelem.
Můžeme zaspekulovat i o jiných souvislostech, a sice co se odehrává v České televizi po nástupu nového generálního ředitele Jana Součka. Jeho zvolení nejaktivněji prosazovala akvizice radních za ANO v Radě České televize v čele s jejím současným místopředsedou Pavlem Matochou, jenž se na sociálních sítích profiluje jako ostrý odpůrce vlády.
„Ve světle aktuálního teatrálního a vztahy devastujícího gesta Fialova kabinetu vůči Slovensku velké naděje na racionální zahraniční politiku míti nelze,“ píše například.
Václav Moravec byl přitom v radě pranýřován za rozhovor pro slovenský Denník N, kde označil Václava Klause za ruského gubernátora. Moderátor veřejnoprávního média se nesmí vyjadřovat k politické situaci a klíčový představitel Rady ČT, která má hlídat vyvážené postoje, může?
V dubnu bude zvoleno nové vedení Rady ČT po doplnění její sestavy o nominanty ze Senátu. Matochova skupina bude chtít udržet vliv. Z těchto důvodů se nabízí sledovat dění v České televizi v širších souvislostech.
