Zatímco svět sledoval pohřeb Alexeje Navalného, ukrajinská média a politici mu věnovali jen minimální pozornost. To ilustruje nejen složité vnímání Navalného osoby a některá jeho kontroverzní vyjádření, ale i těžce narušené vztahy mezi Rusy a Ukrajinci následkem Putinovy agrese. I po skončení války k sobě budou hledat cestu jen velmi obtížně.
Zmínky o Alexeji Navalném byly na ukrajinské straně řídké. Portál Ukrajinska pravda akcentoval, že účastníci ceremonie křičeli hesla „Ne válce,“ „Ukrajinci jsou dobří lidé“ a „Vraťte vojáky domů,“ blíže ale osobnost opozičního lídra či další osud odpůrců režimu v Rusku zájem nevyvolával. Odráží to totiž složitý vztah Ukrajinců k Navalnému i obráceně, stejně jako pochyby Kyjeva o ruské opozici obecně.
Své mohou vyprávět i odpůrci Putinova režimu, kteří se rozhodli bojovat na ukrajinské straně v nějaké z nemnoha jednotek, například Ruské legie nebo v Legie Svoboda Rusku či v ruském dobrovolnickém sboru. Výběru totiž předchází rozsáhlé prověřování a ne každý jím projde. Například jeden z ruských emigrantů dlící za hranicemi už devět let strávil na Ukrajině tři měsíce, před nasazením na frontu ale musel odejít.
Nezapomenutý sendvič se salámem
Alexeje Navalného Ukrajina neopěvovala, netruchlila ano příliš nekomentovala. Média jen stroze informovala o jeho smrti a dění kolem. Skoupí na komentáře byli i politici.
„Asi vás zklamu, ale nakolik víme, tak Navalnyj skutečně zemřel na trombózu. Je to víceméně potvrzené. Nemáme to z internetu, ale bohužel jde o přirozenou smrt," odpověděl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov na dotaz televize Hromadske, co ví o smrti Navalného.
Současně Budanov vybídl nevěřit, že i Putinův režim v Rusku se zhroutí "přirozeně, sám od sebe". "Bez naší pomoci je to nereálné," poznamenal.
„V Rusku žádná opozice neexistuje, imperiální myšlení mají všichni,“ řekl mi před časem jeden z ukrajinských vojáků – dobrovolníků na linii fronty. „I kdyby někdo Putina svrhnul, bude se chovat stejně,“ míní s tím, že celé Rusko je říše zla a pokud se tam lidé pozavírají či pozabíjejí navzájem, jak prohlásil, „Je vlastně dobře.“
Ačkoli Navalného otec pochází z Ukrajiny a sám Alexej trávil v dětství hodně času u babičky v této tehdy ještě sovětské republice, jeho vztahy s Kyjevem jsou složité. Ukrajinci mu mají dodnes za zlé, že se v roce 2014 nijak nevymezil proti anexi Krymu, dokonce ji svým způsobem podpořil. „Krym je lidí, kteří tam žijí,“ odpověděl na dotaz, komu patří poloostrov a poznamenal, že „Byl obsazen za porušení všech možných mezinárodních norem, ale teď už zůstane součástí Ruska.“
Známý, a ro zvláště na Ukrajině, je rovněž jeho výrok, že Krym „není sendvič se salámem, aby bylo možné ho sem a tam vracet.“ Postupně ale svou rétoriku mírnil, přičemž nikdy neřekl, že by poloostrov měl být Ukrajině navrácen. „Krym byl obsazen nezákonně a to přinese Rusku ve strategické perspektivě velké škody,“ řekl rok po anexi v rozhovoru pro Rádio Svoboda a v roce 2017 pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy prohlásil, by v případě zvolení prezidentem vyhlásil na Krymu referendum za účasti dalších dvou stran – Evropské unie a Ukrajiny.
Navalného cesta k Ukrajině
„Pokusil bych se zaangažovat Ukrajinu, ale pochybuju, že by takové referendum přiznala,“ řekl tehdy. O dva roky později pak rovněž pro Echo Moskvy zmínil: „Jsou tam dva miliony lidí s ruskými pasy. … Tento krok se už zpátky vrátit nedá. Proto neexistuje jednoduché řešení problému.“
Když v roce 2023 otiskl portál Meduza 15 principů Navalného představ o budoucím uspořádání Ruska, Ukrajinu už viděl „v hranicích roku 1991,“ tedy i s Krymem. Dokument se jasně vymezuje proti válce a
odmítá imperialismus: „Rusko je i tak velké a má půdy hodně, nepotřebuje si ji rozšiřovat na Ukrajině,“ a vyslovují se kromě samozřejmého požadavku svržení Putina a souzení válečných zločinů za náhradu škod napadené zemi, například ve formě ropy a plynu.
Ozbrojený střet s Kyjevem Navalnyj odmítal od bojů na Donbase v roce 2014. Zpočátku se vyslovil proti americké pomoci Ukrajině, v rozhovoru pro Washington Post řekl, že spíš než dodávky zbraní pomohou přesně cílené sankce. Zajímavý je ale jeho post na facebooku ze 14. dubna 2022, kde konstatuje, že opoziční síly sice mohou nad Putinem zvítězit, ale nemají dost finančních prostředků na to, aby rozjely odpovídající kampaň na sociálních sítích.
„Jeden výstřel z Javelinu stojí 230 tisíc dolarů. Za takové peníze dostaneme 200 milionů zobrazení reklamy různých formátů a zabezpečíme 300 tisíc přechodů na odkazy neboli osm milionů přehrání videí s pravdou o tom, co se děje na Ukrajině,“ napsal Navalnyj.
Politika přechází v nenávist
Ukrajinskými uživateli sociálních sítí to bylo přijato s nelibostí. „Andreji, nebojte se, na videa s mrtvolami ruských vojáků se dívají miliony lidí a to bez jakýchkoliv nákladů,“ odepsal uživatel Oleksiy Drone. Rovněž titulek portálu Glavkom, který o celé věci informoval, zněl: „Navalnyj agituje vůči Západu, aby dal peníze jemu a nikoli Ukrajině,“ což ale nebyla úplně pravda, protože k tomu vzdát se pomoci Ukrajině nikdo nevybízel.
Reakce na smrt Navalného ilustrují, v jaké rovině teď konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je – že původně politický spor přechází v etnickou nenávist, a to hlavně na straně Ukrajinců žijících ve své zemi a bezprostředně strádajících válkou. Ostatně nelze se tomu divit. Řešení války to ale příliš nepomůže. Ostatně na Ukrajině se lze setkat s názory, že by se v případě vítězství konflikt neměl zastavit na hranicích z roku 1991, ale pokračovat dál a pomoci porobeným národům Ruska se osvobodit.
Soužití obou národů po válce nebude jednoduché a bude třena překonávat vzájemné averze. Zodpovědnost za tuto situaci jednoznačně nese prezident Vladimir Putin a ta část ruského národa, která ho i dnes podporuje.
