Předseda Ústavního soudu Josef Baxa se ohradil proti vlně nenávisti po rozhodnutí o valorizaci penzí, jež se snesla na hlavy ústavních soudců. Takovou prý ve své čtyřicetileté praxi nezažil. S útoky na nezávislost soudů začal už bývalý prezident Miloš Zeman, dnes se ještě stupňují.
Josef Baxa vystoupil v Otázkách Václava Moravce, kde se vyjádřil k nálezu Ústavního soudu. Opoziční hnutí ANO se dočkalo studené sprchy. Výrazná většina ústavních soudců jeho stížnost zamítla, a navíc ukázala směr, jakým budou uvažovat do budoucna. To se týká i přístupu k neúměrným obstrukcím.
Baxa se pozastavil nad tím, proč nyní Ústavní soud dlouhodobě požívající dvoutřetinové důvěry veřejnosti, největší ze všech ústavních institucí, na základě jednoho nálezu čelí nevybíravým útokům, že je zaprodaný, zkorumpovaný, bolševický…
„Nikdy jsem na svoji adresu nedostal tolik urážlivých, nenávistných a výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ uvedl. Zloba obsažená ve vzkazech ústavním soudcům je podle něj neuvěřitelná. Zpochybňování této instituce považuje za velmi nebezpečné.
Zemanův nátlak
Odkud se zvedla tato vlna zloby, nenávisti a výhrůžek, ocitající se často za hranou zákona? Je přímým důsledkem hrubnutí společenské atmosféry patrné již delší dobu a eskalující za mocenského paktu Babiše a Zemana.
Útoky na Ústavní soud nejsou ničím novým. Naplno vyvřely v únoru 2021, kdy zrušil část volebního zákona, znevýhodňující vytváření předvolebních koalic. Zeman předtím vyvíjel na soudce nátlak a varoval je před destabilizací ústavního systému.
To se nestalo. Parlament totiž stihl do voleb schválit ústavně konformní podobu zákona. Zeman se aspoň pomstil tím, že předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému neudělil plánované státní vyznamenání Tomáše Garrigua Masaryka. Od té doby se jejich vztahy ocitly na ostří nože.
Tehdejší nález rozčílil i premiéra Andreje Babiše. „Ústavní soud ztratil zábrany a aktivně se snaží ovlivnit politickou situaci v zemi, což mu absolutně nepřísluší. Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce,“ reagoval a lživě obvinil Rychetského, že chce získat podporu v prezidentské kandidatuře.
Zemanova a Babišova „nezávislost“
Nebylo to poprvé, kdy se propíraly zásahy Hradu do justičního prostředí. Počátkem roku 2019 vyšlo najevo, že Zemanův kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval ústavní soudce ve věcech, jež se přímo dotýkaly Hradu, mimo jiné trestní kauzy Lesní správy Lány. Prý jen předával stanoviska prezidenta.
Josef Baxa, tehdejší předseda Nejvyššího správního soudu, v té době prozradil, že jednal s prezidentem Zemanem, jenž mu předložil „seznam hříchů“ Nejvyššího správního soudu a jasně naznačil, jak má být v těchto případech rozhodnuto. „Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit,“ odbyl námitky na nezávislost soudců.
Baxa dále uvedl, že mu prezident nabídl post předsedy Ústavního soudu. Bylo však jasné, jakou protislužbu v konkrétních kauzách očekával. Když Baxa odmítl, z nabídek sešlo. To je „nezávislost“ soudů v Zemanově pojetí.
Baxu jmenoval předsedou Ústavního soudu nový prezident Petr Pavel a z reakcí jeho poraženého soupeře je patrné, jak by si počínal na jeho místě. Babiš by jistě navrhoval takové kandidáty, kteří by mu šli na ruku. Mezi nimi zřejmě i právníky, kteří zastupují ANO při ústavních stížnostech. Očekával by, že budou shazovat jeden vládní návrh za druhým, a to by byl zase pro něj důkaz jejich „nezávislosti“.
Součást totality
V poslední době útoky na Ústavní soud zesilují s nástupem agresivního parlamentního a neparlamentního populismu využívajícího nepopulárních kroků vlády a frustrace části obyvatel v ekonomicky a geopoliticky složitém období.
K vyhrocování situace přispěla Babišova porážka v prezidentských volbách. Ústavní soud podle svého gusta nezformuje, a proto ANO vsadilo na jeho torpédování. Babiš běžně označuje Ústavní soud za součást totality a polistopadového kartelu.
Alena Schillerová jako navrhovatelka ústavní stížnosti při jejím projednávání v soudní síni mlčela. Vynahradila si to vyrovnáním účtů v článku pro Mladou frontu DNES.
„Verdikt Ústavního soudu o valorizaci penzí je nálezem, na který bude chtít tento soud rychle zapomenout,“ píše Schillerová. Dlouho prý kroutila hlavou nad tím, že se ústavní soudci „seriózně nevypořádali s možným porušením základních principů našeho demokratického právního státu“.
Nález je podle Schillerové „triumfem nekriticky přijatých, na obě nohy kulhajících vládních rozpočtových argumentů“. Troufalost takto dehonestovat dvanáct z patnácti ústavních soudců je vzhledem k její prakticky nulové erudici v ústavním právu zarážející.
Baxa její očerňování nálezu odmítl. „To asi paní poslankyni zklameme. Naopak si myslím, že lze z něj vysledovat, jakým způsobem Ústavní soud uvažuje a bude uvažovat i do budoucna.“
Čím hůř, tím líp
Pozadu nezůstává ani Tomio Okamura používající stejné argumenty jako hnutí ANO. I on stále trvá na tom, že vláda údajně okradla tři miliony důchodců o jejich peníze, na které mají ze zákona nárok. Do šíření temných nálad v duchu „čím hůř, tím líp“ se programově zapojují média donedávna vlastněná Agrofertem.
Šéfkomentátor Lidových novin kopíruje názory Schillerové, že „Ústavní soud podemílá víru v ústavní pořádek“. Očekává, že nález povede k ještě větší polarizaci společnosti. Spekuluje dokonce, že pro Ústavní soud „prostě bylo nepřijatelné podpořit cokoli, co přichází od současné parlamentní opozice“.
Když se k tomu připojí stále kalnější bahno šířené na sociálních sítích, nelze se divit, že se objevují stále agresivnější útoky na základní instituce státu, nápadně připomínající období Výmarské republiky.
ANO se ve snaze ulovit zradikalizované voliče samo radikalizuje a přiživuje tak s SPD i hanebné útoky na ústavní soudce. A ještě se farizejsky tváří jako ochránce právního státu.
