Zvolením Jana Součka generálním ředitelem České televize na následujících šest let vyslala Rada ČT poměrně čitelný signál: veřejnoprávní televize podle ní nepotřebuje revoluci, nýbrž mírnou obměnu za pochodu.
Ve třetím kole volby nevybrala krizového manažera Pavla Hřídela, jediného z pětice finálních kandidátů, jenž nepochází z mediálního prostředí. V úplném finále pak proti sobě stáli uchazeči zevnitř televize – vedle ředitele brněnského studia ČT Součka ještě současný generální ředitel celé ČT Petr Dvořák, jenž se ucházel o třetí volební období. Souček zvítězil počtem jedenácti hlasů z patnácti, minimem pro zvolení bylo deset.
Proč Dvořák prohrál
Pomineme-li Dvořákovy spekulace, že mu u členů Rady uškodil článek o budování spolupráce mezi ČT a platformou Voyo, který vyšel na portálu info.cz dva dny před hlasováním, mohou za výsledkem stát tři faktory. Obava radních z patového výsledku, jenž by znamenal, že se o generálním řediteli rozhodne až v září. Pocit, že ČT během druhého Dvořákova období stagnovala: zneprůchodnily se komunikační kanály, instituci prostoupilo centralizované řízení, kreativní výroba se až příliš ohlížela na sledovanost, která by neměla být u veřejnoprávního média jedinou prioritou. A do třetice snaha pokračovat v kontinuitě i bez Dvořáka. Je jen dobře, že vedení přebírá Souček, manažer s téměř třiceti lety zkušeností z mediálního světa a člověk důkladně obeznámený s vnitřními mechanismy fungování ČT.
Proč Souček vyhrál
Tři dekády života v prostředí médií přitom Souček během své prezentace před Radou kupodivu zmínil při vyjmenovávání toho, co České televizi nabízí, až jako poslední položku. Začal právnickým vzděláním, pokračoval analytickým a systematickým myšlením a dlouholetými manažerskými zkušenostmi. Doufejme, že můžeme v důrazu na právnické – tedy humanitní – vzdělání spatřovat étos, hodnotový přesah, který Součkovou koncepcí probleskuje a jenž má být s televizí veřejné služby pevně spojen.
V rámci prezentace své vize Souček uvedl, že je případně „připraven sáhnout k redukci výroby některých původních cyklů bez zásadnější veřejnoprávní hodnoty, a to ve prospěch publicistiky, dokumentu a tvorby pro děti a mládež“. V rozhovorech volbě předcházejících, například pro Prostor X nebo pro server lupa.cz, mluvil konkrétně o škrtání krimiseriálů, divácky přitom velmi populárního žánru. „Jako bychom měli pocit, že nic jiného než vyšetřování zločinů není dobrým námětem pro seriálovou tvorbu,“ řekl. Působí skoro anekdoticky, že vystudovaný právník se pozastavuje nad tím, že se k potěše národa po obrazovkách roztahují padouši, hodnotová náplň však Součkovu koncepci vítaně prostupuje na mnoha podstatnějších místech.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
