Zatímco u nás komunisté poprvé od roku 1921 vypadli z parlamentu, v sousedním Rakousku zažívá tamní komunistická strana nečekanou renesanci. Naposledy se o tom všichni u našich jižních sousedů přesvědčili v neděli, když se krajně levicová formace stále vystupující pod označením Komunistická strana Rakouska (KPÖ) poprvé od roku 1949 vrátila do zemského sněmu ve spolkové zemi Salcbursko.
Zatímco před čtyřmi lety zde komunisté dostali 0,4 procenta hlasů, nyní si přišli na šokujících téměř 12 procent. Ještě výraznější byl ale jejich nástup v hlavním zemském městě, kterému Češi tradičně říkali Solnohrad, ale dnes ho známe už téměř výhradně pod německým jménem Salcburk. Tady komunistická kandidátka skončila ve volbách jen těsně druhá a připsala si více než pětinu všech hlasů.
Salcburk ani celá stejnojmenná spolková země při tom nebyla dosud žádnou baštou levice. Jak se tedy mohlo stát, že zde politika zažívá nástup komunistů do parlamentu?
Odpovědí je hned několik. Tou první je bydlení. Komunisté v Salcbursku totiž okopírovali úspěšný postup jejich soudruhů ze Štýrského Hradce, německy zvaného Graz, kde se jim loni překvapivě podařilo získat funkci starosty města se silnou dělnickou tradicí i přítomností.
Dělnické platy
Tamní komunisté přitom vsadili téměř výhradně na jedno téma – na bydlení. Jejich receptu teď využil lídr salcburských komunistů, vystudovaný historik a příležitostný průvodce v místním muzeu Kay-Michael Dankl. A nešlo jen třeba o bezplatnou poradnu pro nájemníky provozovanou komunisty a placenou z toho, co zvolení zástupci strany odevzdají ze svých platů. Ti si totiž dobrovolně nechávají z odměny za volenou funkci jen částku, která odpovídá průměrnému rakouskému platu kvalifikovaného dělníka. Zbytky jdou na zmíněnou poradnu nebo na pomoc lidem, kteří nemají na nájemné či se dostali do velké nouze. Ve Štýrsku těmito metodami komunisté dobyli nejen radnici hlavního města, ale dostali se po letech i do zemského sněmu.
Pokuta za prázdný byt
V Salcburku navíc komunistům nahrál fakt, že Mozartovo rodné město je cílem mnoha turistů, což žene nahoru ceny bytů i nájemného a zároveň je důvodem, proč se hodně domů mění na hotely a mnoho bytů funguje v systému Airbnb, kdy se krátkodobě pronajímají turistům. Se vším tím chtějí komunisté udělat šlus, a to ryze ultralevicovými metodami. Chtěli by totiž zastropovat nájemné, v částech města zakázat majitelům soukromých bytů zmiňovaný systém Airbnb nebo „pokutovat“ prázdné byty tím, že by za ně majitelé museli odvádět třetinu průměrného nájmu.
Tyrkysovo-zelená vláda
Komunistům ovšem pomohla nejenom specificky salcburská situace, ale také současný stav celorakouské politiky. Na spolkové vládě se totiž historicky poprvé podílejí i zelení, kteří původně vznikli jako protestní levicová strana požadující ve jménu ochrany životního prostředí zásadní změnu celého politického systému. Dnes jsou rakouští zelení nejenom součástí celorakouské vlády, ale hlavně se postupně stali zavedenou stranou pro vzdělanější a bohatší voliče ve větších městech. Navíc jsou ve spolkové vládě s pravostředovou „tyrkysovou“ Rakouskou lidovou stranou. Z původního protestního stylu politiky u nich proto už moc nezbylo a „naštvaný“ levicový volič musí hledat radikální alternativu někde jinde. V celostátní opozici jsou sice ještě i sociální demokraté, ale ti jsou teď úplně paralyzovaní soubojem o vedení strany mezi sociálně-liberálním a tradičně socialistickým křídlem.
Moderní komunisté
Potom není divu, že tyto hlasy sbírají zvlášť v čase zdražování a inflace komunisté, v jejichž rámci navíc často kandidují členové bývalé mládežnické zelené organizace, s níž „dospělí“ zelení přerušili vazby kvůli její přílišné levicovosti. Odtud ostatně vzešel i současný komunistický lídr v Salcbursku Kay-Michael Dankl. Ten sice mluví o majitelích domů či developerech jako o „spekulantech“, ale starokomunistický slovník moc nepoužívá, a dokonce odsoudil ruský útok na Ukrajinu, takže voliče jeho nová, „modernější“ podoba komunismu může trochu mást.
Každopádně ale zatím minimálně na zemské úrovni funguje. Mimochodem první celorakouský výzkum po salcburských volbách ukázal, že by se aktuálně rakouští komunisté dostali i do spolkového parlamentu, protože už mají podporu sedmi procent rakouských voličů.
