V očích mnoha z nás je Nizozemsko zapsáno jako liberální a hodně městská země. Poslední volby do horní parlamentní komory a všech regionálních shromáždění, které proběhly minulý týden, ale tuhle představu obrátily úplně naruby. Nejsilnější politickou stranou bude v horní komoře nizozemského parlamentu i ve všech provinciích nová strana Farmářské občanské hnutí (BBB).
„Farmářka“ v Haagu
Tu teprve před čtyřmi lety založila dnes pětapadesátiletá novinářka Caroline van der Plas, aby hájila zájmy nizozemských farmářů a obecně lidí žijících na venkově. Tyto skupiny podle jejího názoru opustily tradiční strany a v parlamentu nezůstal nikdo, kdo by se jich zastal. I ona sama původně působila v tradičně nejsilnější straně nizozemského venkova – křesťanskodemokratické CDA, ale před devíti lety z ní kvůli údajné zradě venkovských zájmů odešla. Sama se do politiky naplno opět zapojila před čtyřmi lety poté, co na rakovinu slinivky zemřel její manžel. Založila novou stranu a hned v prvních parlamentních volbách se za ni hodně překvapivě stala jedinou poslankyní. Vedle boje za zemědělské zájmy se soustředila hlavně na kritiku stavu, kdy ze „zapomenutého“ venkova mizí veřejná doprava i další služby.
Válka o dusík
Živou vodou její „opravdu farmářskou“ formaci polila až současná ekologická politika nizozemské vlády, která je zaměřená na snižování dusíkových emisí. Ty jsou v Nizozemsku neobvykle vysoké, za čímž stojí zejména kombinace hustého zalidnění a intenzivního zemědělství postaveného hodně na používání hnojiv. K jejímu vzniku přispěla i mnohá rozhodnutí soudů, která zakázala novou výstavbu, dokud se znečištění dusíkem nesníží.
Loni představený vládní plán, jak snížit vysoký obsah oxidu dusíku ve vzduchu a vodě, proto obsahoval i bod, podle něhož by měla být v zemi znatelně redukována stáda dobytku. Ve státě, který je typickým producentem sýrů a druhým největším výrobcem zemědělských produktů na světě, to ale zvedlo nebývalou bouři.
Farmáři začali proti plánu demonstrovat a na jejich stranu se nejvýrazněji postavila právě jediná „farmářská“ poslankyně Caroline van der Plas. Mluvila o tom, že politici zapomněli na obyčejné lidi, protože žijí jen ve své bublině v Haagu, kde sídlí nizozemské státní instituce. Šéfka farmářské strany, stejně jako účastníci protestů poukazovala na to, že vládní politika povede až k úplnému uzavření některých zemědělských farem, a kritizovala to, že „oddusíkování“ země má proběhnout hlavně na úkor zemědělství, které je ale Nizozemci považováno za tradiční součást jinak hodně moderní ekonomiky.
Zelená cunami
Kabinet dlouholetého premiéra a pravicového liberála Marka Rutteho se dostal do složité situace, ale rozhodl se vyslyšet hlasy většiny voličů z velkých měst jako Amsterdam či Rotterdam, kteří plán na odbourání dusíku podporují. „Senátní“ a provinční volby ale teď ukázaly, že pomyslné druhé Nizozemsko, žijící hlavně na venkově, tohle rozhodnutí nenechalo jen tak. Farmářská strana vyhrála ve všech regionech. Celé Nizozemsko díky tomu „zezelenalo“, protože zelená je barva jeho farmářské strany. Na zemědělském severovýchodě brala politika Caroline van der Plas až třetinu hlasů. Neztratila se ale ani v tzv. Randstadu – aglomeraci kolem velkých měst na jihozápadě, kde získala kolem 15 procent. I to je v extrémně rozbité nizozemské politice relativně velký zisk.
Protest středu
Povolební projevy farmářské lídryně ovšem ukázaly, že její politika bude jiná než u zavedených nizozemských protestních stran, kterým dosud dominovala hlavně kritika vysoké migrace. S ní a paličskými projevy se „proslavil“ třeba enfant terrible zdejší politiky Geert Wilders.
Oproti tomu Caroline van der Plas mluví neradikální formou a působí, jako by byla spíše vaše sousedka než šéfka největší protestní strany. Říká, že její volební vítězství dává naději na to, aby se podařilo zpomalit příliš rychle jedoucí vlak, který řídí politici z Haagu, ale zároveň nabízí spolupráci zavedeným stranám na korekci podle ní příliš radikální ekologické politiky.
Protest v nizozemské politice má novou tvář. Na Caroline van der Plas nyní je, zda ji dokáže přetvořit do stabilní strany, nebo ji postihne osud jejích protestních předchůdců, jejichž formace se po větším úspěchu začaly rychle štěpit a ztrácet na síle.
