
Zasloužil se o přeměnu Rakouského císařství v konstituční monarchii. Nic mu ale nebylo cizejší než konstituce. Své místo viděl uprostřed mezi lidem a Bohem, z jehož milosti vládl. Postupně musel od této představy veřejně upustit. Ač bigotní katolík, měl dvě ženy. Nečasovi něco podobného neprošlo, padla jeho vláda a nastalo desetileté temno dvojice Zeman–Babiš.
F. J. nenáviděl říšské Němce a císaře Viléma. Ve spojenectví s ním vyhlásil válku Srbsku, ačkoliv byl zastáncem míru. Válka se zvrtla ve světové krveprolití, které jeho milované císařství nepřežilo.