Abychom porozuměli potížím dneška, je třeba studovat potíže předků. Možná by nás to přimělo více si naší doby vážit. Studuji nyní z pamětí lokaje život císaře Františka Josefa I. Mnozí Češi ho nenáviděli. Přispěl k tomu i Haškův román o Švejkovi, kde je císař vylíčen jako blb. Dnes jeho obliba u nás stoupá, snad jako výraz našeho zoufalství.
Zasloužil se o přeměnu Rakouského císařství v konstituční monarchii. Nic mu ale nebylo cizejší než konstituce. Své místo viděl uprostřed mezi lidem a Bohem, z jehož milosti vládl. Postupně musel od této představy veřejně upustit. Ač bigotní katolík, měl dvě ženy. Nečasovi něco podobného neprošlo, padla jeho vláda a nastalo desetileté temno dvojice Zeman–Babiš.
F. J. nenáviděl říšské Němce a císaře Viléma. Ve spojenectví s ním vyhlásil válku Srbsku, ačkoliv byl zastáncem míru. Válka se zvrtla ve světové krveprolití, které jeho milované císařství nepřežilo.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
