Odcházející prezident Václav Klaus a nastupující Miloš Zeman společně 7. března 2013 v Lánech u hrobu TGM.

Odcházející prezident Václav Klaus a nastupující Miloš Zeman společně 7. března 2013 v Lánech u hrobu TGM. Zdroj: ČTK / Zbyněk Stanislav

Proč musí mezi 8. a 9. březnem být proluka, kdy nemáme prezidenta?

Přiznám se, že jsem dosud nepochopil, proč nemáme od roku 2003 vždy stejný den nástupu prezidenta do funkce – tedy 7. března. Tehdy složil svůj prezidentský slib Václav Klaus, a naše země tak měla po více než měsíční pauze opět prezidenta. Miloš Zeman už svůj slib neskládal na výročí narození T. G. Masaryka, ale o den později. A Petr Pavel tak bude činit ještě o další den později. Budeme-li stejným způsobem pokračovat a budou-li naši prezidenti mít vždy dva mandáty za sebou, inaugurace českého prezidenta v roce 2553 bude na 1. máje.

Právníci tvrdí, že důvod spočívá v pravidlech počítání času, jak je zakotveno třeba v občanském zákoníku: „Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!