Když pravicová vláda zvyšuje daně a porušuje tím své programové prohlášení, svět se staví na hlavu. Měli bychom si na to zvyknout, protože politici nám ve volbách prostě lžou. Jejich rétorika zřídkakdy odpovídá tomu, co potom ve funkcích dělají, což potvrzuje i zpráva, že se chystá úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH).
Ministr financí Stanjura údajně zvažuje sjednocení snížených sazeb DPH ze stávajících 10 a 15 % na jednotnou sazbu 13 či 14 %. Jak už je zvykem, média vědí, co se stane, ale detaily zatím nikdo nepřináší.
Fialova vláda bohužel navázala na nešvar předchozích vlád, které si pletou daň s jojem, se kterým žonglují dle libosti. DPH se přitom mění extrémně často. Mnozí tvrdí, že sjednocení daní přinese zjednodušení systému. To by určitě nebylo na škodu, protože tři různé sazby jsou opravdu hodně a mnoho lidí a firem toho umí využít, čímž státní rozpočet přichází o část inkasa daně. To je skutečně vysoká hodnota, proti které ale stojí stabilita samotného systému. Jsem konzervativní člověk, a proto si myslím, že časté změny systému také nesou nepříjemný náklad. Když tento náklad porovnám s přínosem, bojím se, že výsledek není tak pozitivní, jak by se mohlo zdát. Rád bych od vlády viděl cost-benefit analýzu návrhu, jež by přehledně vysvětlila veškeré přínosy a náklady tohoto kroku. Jako obvykle ale tato klíčová data veřejnost nezná.
Kdyby šlo o zjednodušení systému, byla by jen jedna sazba
Myslím si, že tady o zjednodušení sazeb nejde. Cítím z toho dvě věci – zaprvé vláda potřebuje vykázat nějakou činnost a zadruhé chce vybrat více peněz do rozpočtu, aby mohla bojovat s deficity. Docela jasně to řekl předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek, který by za ideální změnu považoval tu, jež by přinesla nárůst daňového inkasa.
Nakonec bude klíčové, které položky budou v jaké sazbě. To je totiž zásadní pro mnohé lobbisty, kteří budou brojit za to, aby některé položky šly ze zvýšené sazby do snížené. Jiní pak budou naopak chtít, aby jejich položka zůstala ve snížené sazbě i nadále. Aktuální nastavení této problematiky je zcela iracionální a bláznivé. Pokud by někomu opravdu šlo o zjednodušení systému, měl by bojovat za jednu univerzální sazbu někde v rozmezí 16 až 18 %. Jak jsem ale již napsal, o zjednodušení tady nikomu skutečně nejde.
Makroekonomické dopady mě nepřesvědčují o správnosti opatření
Zvyšovat daně v době recese nepovažuji za správné. Nemusí se to zdát, ale pokud by snížená sazba činila 14 %, byla by v mezinárodním srovnání dost vysoko. To určitě nedá ekonomice prostor k nadechnutí.
DPH je z pohledu vlády klíčovou daní. Stát na ni vloni vybral přes 536 miliard korun. Inkaso z daně rostlo díky samotné inflaci i bez reformy. Jak zdražovalo zboží, muselo růst i inkaso, což je něco, co uvidíme i v letošním a příštím roce. Nicméně předpokládám, že pokud reforma DPH projde, najdou se tací, kteří budou tvrdit, že růst inkasa není dán primárně inflací, ale změnou sazeb.
Jsem přesvědčen o tom, že změna sazeb DPH přichází ve špatnou dobu právě i kvůli inflaci. Předpokládám, že u položek, u kterých se sazba zvedne, obchodníci zvednou cenu přesně o onu vyšší sazbu. Léky, voda z vodovodu, stravování a knihy tak skokově podraží, což povede ke všeobecnému rozčílení. Léky a stravování jsou přitom už nyní drahé. Teoreticky by je měl kompenzovat pokles cen u položek z 15% sazby, jako jsou potraviny, ale já si myslím, že pokud zde sazba DPH klesne o jeden procentní bod, obchodníci to v cenách nezohlední. Pro běžné lidi tak změna DPH přinese akorát růst cen. Jestli chce vláda bojovat s drahotou, neměla by daně měnit. Alternativně by měla daně snížit, nikoliv zvýšit. O tom se ale nemluví. Růst daní vláda umně schová za zdražení cen velkých řetězců, na které budou následně všichni ukazovat prstem. Je to vlastně geniální tah, protože si tím vláda nad problémem umyje ruce.
Možná na tom ale přeci jen občan vydělá díky lobbistům, o kterých jsem již psal. Kdyby se některému lobbistovi podařilo protlačit přesun některé položky z vyšší sazby do nižší, možná by některé produkty pro běžné zákazníky zlevnily. To už ale moc spekulujeme.
Sečteno a podtrženo, změna sazeb DPH s sebou přinese jen malé zjednodušení systému. Určitě ale vyústí ve zdražení mnoha položek a vyšší daňovou zátěž. Na místě ministra financí bych v době recese daňovou zátěž nezvyšoval, protože to recesi akorát prohloubí. I z pohledu inflace je změna daní nešťastná, protože nám akorát protáhne období vyššího růstu cen. Stále bych se držel toho, že problém veřejných financí není na straně příjmů, ale na straně výdajů. Tam je třeba škrtat, což se ale nikomu nechce. Situaci mohou změnit už snad jen pomalu se blížící další volby.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
