Obecně se má za to, že čím má člověk vyšší vzdělání, tím má větší mzdu. Statistika tvrdí, že to tak je. Brzy to tak ale být už nemusí. Když seřadíme mzdy lidí od nejnižších po nejvyšší a zapíchneme prst doprostřed řady, získáme medián. Ten činí podle dat Českého statistického úřadu (ty nejaktuálnější jsou z roku 2021) u lidí se základním vzděláním 27 tisíc Kč, u lidí se středním vzděláním bez maturity 30 tisíc, s maturitou 36 tisíc, s vyšším odborným 42 tisíc a vysokoškolským 50 tisíc.
To jasně dokazuje, že každý rok školy se vyplatí. Zahraniční studie přitom ukazují, že nejde jen o to, jaké máme vzdělání ve smyslu titulu, ale také o to, kde jsem ho získali. Zkrátka není škola jako škola. Ale to už je nad rámec toho, co chci říct.
Výše mzdy je jedna věc. Druhá věc je její růst v posledních letech. Porovnal jsem mediány mezd v roce 2021 a 2015, abych zjistil, jak rychle mzdy rostou podle vzdělání. A zjistil jsem zajímavou věc. Nejrychleji rostou mzdy lidem s vyšším odborným vzděláním a lidem se základním vzděláním. Těm se zvýšily mzdy o 61 %. Ostatním rostou platy výrazně pomaleji. Rozdíl mezi mzdami lidí se základním a vysokoškolským vzděláním se tedy snížil. Jinými slovy, každý rok ve školních lavicích se sice vyplatí, ale už méně než kdysi.
V ekonomice totiž není hlad po lidech, kteří by mohli pracovat ve výzkumu a vývoji, ale po lidech, kteří mohou pracovat v montovnách a skladech. Úřady práce nehlásí velkou poptávku po vysokoškolácích, ale po hlídačích, řidičích, uklízečkách, skladnících apod. To potvrzuje fakt, že u 72 % volných míst zaměstnavatelé hledají lidi jen se základním vzděláním.
V ekonomice chybí lidi
Situace je naprosto zvrácená, když si uvědomíme, že počet volných pracovních míst činil letos v říjnu 297 tisíc a počet uchazečů o práci byl 256 tisíc. Ekonomika potřebuje každého. To se projevuje i v míře nezaměstnanosti. Ekonomika je v energetické krizi, směřuje do recese a nezaměstnanost stagnuje na neuvěřitelně nízkých 3,5 %.
Podle mnohých to je optimální situace. Já si to nemyslím. Nyní jsme ve stavu, kdy si zaměstnavatelé nemohou vybírat mezi lidmi. Musí vzít i ty, které by jinak nevzali. To vede k nezdravému růstu mezd. I proto u nás máme vyšší inflaci než třeba v Německu.
Ekonomika stále potřebuje nové zaměstnance a nenachází je. To volá po tom, aby u nás mohlo pracovat více cizinců. Statistika říká, že 71,9 % volných pracovních míst je vhodných i pro ně. Poptávaná práce je totiž tak nekvalifikovaná, že tam znalost jazyka není nutná.
Někdo by mohl říct, že teď přijde recese a nezaměstnanost vzroste, a že proto nemá smysl zvát sem zahraniční pracovníky. Ano, bude to tak, ale nemyslím, že to bude dramatický růst. Za covidu totiž také nebyl. Ale i kdyby byl nárůst nezaměstnanosti zásadní, bude jen otázkou času, než recese skončí a vrátíme se tam, kde jsme byli.
Může to být dokonce horší, protože proti nám půjde demografický vývoj. Stále více lidí bude odcházet do důchodu a my budeme potřebovat pracovníky podobně, jako to mělo kdysi Německo, kdy bralo na práci lidi z Turecka či bývalé Jugoslávie. Ti by nám mimochodem mohli platit v průběžném systému důchody, což není k zahození.
Otázkou je, zda to chceme. Na jednu stranu bez cizinců porosteme pomaleji a naše práce příliš rychle zdraží. Na druhou stranu čím méně zde bude pracovníků ze zahraničí, tím větší bude tlak na změnu struktury hospodářství. Montovny a sklady odejdou a bude zde prostor pro něco jiného.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
