Přečetl jsem si požadavky studentů, kteří spustili okupační stávky na univerzitách a žádají po vládě splnění více či méně absurdních požadavků. Na první pohled to vypadá, že jim jde o záchranu planety, v druhém plánu je ovšem zjevné, že si chtějí zařídit pohodlný život v jakémsi udržitelném klimasocialismu.
Jejich stávka vyznívá o to kuriózněji, že přespávají v univerzitách, aby dotlačili k akci vládu, která je nejzelenější v českých dějinách, kvůli celoevropskému plánu na ničení tradičního průmyslu (New Green Deal) dokonce spolupodepsala definitivní likvidaci automobilového průmyslu, kvůli produkci metanu slíbila omezení chovu skotu do roku 2030 a dokonce chce uspořádat další podobně bizarní celosvětový summit o klimatu, který právě končí v Egyptě.
Transformace společnosti, ve které mají vzniknout nové klimatické úřady, zavést se speciální uhlíkové daně bohatým a dividendy ze zisků největších znečišťovatelů planety, má být podle stávkujících udržitelná, demokratická a spravedlivá. Ve skutečnosti tedy neudržitelná, protože velká část občanů, včetně nejvíce bité střední třídy, padne do chudoby, a nápady stávkujících nebude čím platit. Nedemokratická, protože o klimatickém plánu na záchranu planety se nehlasuje ve volbách, ta je přece vědecky daná a nezpochybnitelná, a instituce, které budou redistribuovat zbytky peněz, se také rozhodně označit za demokratické nedají. A jestli je spravedlivá krádež majetku ve prospěch ideologie bezuhlíkového světa, tak bychom klidně mohli vrátit vítězný Únor 1948 mezi významné demokratické svátky samostatné České republiky.
Oč v klimatické stávce jde ve skutečnosti? Než samotným studiem revolučních požadavků studentů to lze možná pochopit z hesel, se kterými vycházejí do ulic, případně jimi zdobí školy, ve kterých okupační stávka probíhá.
Kapitalismus je ekocida
Autor naznačuje, že planetu ničí kapitalismus. Naopak: K největšímu ekologickému pokroku dochází v nejbohatších zemích světa, tedy těch „nejkapitalističtějších.“ Zatím nejdále se v budování bezuhlíkové společnosti dostala severní Korea, Kuba a možná některé africké státy. Takto nějak si život kluci a holky z humanitních fakult představují? Ukážeme jim pár fotek a filmů o „ochraně klimatu“ z dob reálného československého socialismu? Pokud tedy přijmeme poetiku daného hesla, mělo by správně vypadat takto: Socialismus je ekocida.
Chceme změnu, ale ne klimatickou
Jakou tedy? Neklimatickou? Politickou? Pravděpodobně. Slečna ve žluté sukni a papundeklem zjevně sní o novém světovém řádu. Ale možná po nás požaduje jiný typ změny, než politický. Změnu pohlaví? Dnes by se už člověk neměl divit ničemu.
Kdyby byla planeta banka, už by ji politici zachránili
Zajímavá úvaha. Je pravda, že záchrana bank je oblíbeným politickým sportem. Ale daný transparent je vlastně protimluv – kdyby opravdu zachraňovali politici planetu jako banky, tak by ty banky zkrachovaly, protože po politické záchraně planety nikdo nebude mít do nich co vkládat. Peníze tištěné na dluh se nepočítají.
Say no to uhlí
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
