Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila katalog návrhů, jež lze využít ke snížení rozpočtových schodků. Jsou dobrým vodítkem pro rozhodování vlády, jak zbrzdit zadlužování země, ale už nyní jsou populisty napadány kvůli údajné asociálnosti. Přitom často jen napravují excesy Babišových vlád.
NERV navrhl sadu opatření jak snížit výdaje a zvýšit příjmy státu, jež dostal Fialův kabinet jako menu na výběr k ozdravění veřejných financí. Autoři zhruba třicítky návrhů sami přiznávají, že jejich opatření jsou nepopulární, ale jako nezávislí experti si to mohou dovolit.
Stát ovšem bez zásahu proti strukturálnímu deficitu státního rozpočtu, daného především zákonnými výdaji, hazarduje s budoucností země, kdy si je mnohem bolestivěji vynutí realita. V tom se NERV shoduje s Národní rozpočtovou radou v čele s Mojmírem Hamplem, a také viceguvernérkou ČNB Evou Zamrazilovou.
NERV odvedl dobrou práci. Ukazuje se, že nedopadl jako jeho předchůdci za vlády Andreje Babiše, jenž je bral jen jako marketingovou stafáž, a nakonec rozhodoval podle průzkumů nálad voličů ANO. Podle toho to taky dopadlo.
Opoziční pokřik
Je signifikantní, že často ti, kdo vládu kritizovali za rezignaci na zadlužování země, dnes při prvních náznacích, co lze z návrhů NERV akceptovat, pokračují ve vytváření klimatu zmaru a apokalypsy, jež se valí na nebohé obyvatelstvo.
Do této kategorie patří úvahy o změně parametrů valorizace penzí na úroveň roku 2017 a pokračování v postupném prodlužování důchodového věku po roce 2030, jež se týká výlučně mladších ročníků.
Už dnes dosahuje důchodový věk v řadě evropských zemí 65 let (u nás až v roce 2030), někde až 67 let. Celoevropskému demografickému vývoji, kdy se prodlužuje střední délka života, a zároveň klesá poměr ekonomicky aktivních lidí a důchodců, nelze uniknout, pokud má stát v budoucnu garantovat výplatu penzí. Změny v důchodovém systému nelze odkládat donekonečna.
Opoziční nevoli také vyvolal návrh na snížení podpory v nezaměstnanosti, jež u nás patří mezi nejdelší v Evropě. Česko současně patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností a na trhu chybějí stovky tisíc pracovníků.
Stejně nevrlého přijetí se dočkalo uvažované snížení čerpání rodičovské dovolené o jeden rok na tři roky, jež je u nás nejdelší v Evropě. Jsou mnohem bohatší země, kde rodiče čerpají obdobné dávky jen několik měsíců až jeden rok po narození dítěte.
Dá se očekávat, že prakticky každý krok navrhovaný skupinou NERV vyvolá vášnivou polemiku. To se týká i každého potenciálního škrtu daňových výjimek. Neexistuje například žádný smysluplný důvod, proč by měli mít členové odborů možnost odečíst si z daní příspěvky odborovým organizacím. Obdobné dobrovolné příspěvky v zaměstnavatelských svazech či profesních komorách jsou zdaněny.
Ostrá debata
Ministr financí Zbyněk Stanjura už oznámil, že chce v prvním pololetí příštího roku snížit saldo státního rozpočtu o 70 miliard korun. Doba se dramaticky změnila po vpádu Putinovy armády na Ukrajinu, i když to někteří stále neberou na vědomí a dokonce fabulují, že na ceny energií, plynu, ropy a dalších surovin tato agrese nemá žádný vliv. Lze očekávat změnu vládního prohlášení, ale také gejzíry prvoplánového populismu.
Nechme stranou více či méně skryté advokáty udržení zájmové sféry Moskvy v čele s SPD, KSČM, Trikolorou, Rajchlovým hnutím PRO a dalšími aktivisty z Václavského náměstí. Mylně spatřují řešení současné krize v ukončení pomoci Ukrajině a obnovení vazalských vazeb s Ruskem v časech, kdy se od něj civilizovaný svět odvrací, a většina z nich v odchodu z NATO a EU.
Chucpe ANO
U těchto skupin se dají podobné postoje očekávat, ovšem totálním chucpe je vyjádření bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, která v souvislosti s výše uvedenými návrhy uvedla, že „kabinet Petra Fialy zařadil ve své asociálnosti na vyšší rychlostní stupeň“.
Babišův kabinet v časech příznivého vývoje ekonomiky rozpustil všechny rozpočtové rezervy, rekordně navýšil vládní výdaje, aby uspokojil svoje voličské skupiny, a zanechal po sobě dědictví nejrychleji se zadlužující ekonomiky v Evropě. Loňský rekordní schodek Schillerové dosáhl 420 miliard korun, přestože ekonomické restrikce související s covidem nedosahovaly takové míry jako v předchozím roce.
Andrej Babiš chce stejnou strategii používat v boji o Hrad, i když prezident nemá v tomto směru žádné kompetence. Proměnil hnutí ANO ve svoji servisní organizaci, podobně jako Miloš Zeman méně úspěšnou Stranu práv občanů. Navrhuje dvojnásobné rozpočtové schodky, odmítá úsporné kroky a zejména ty, jež napravují excesy jeho vlád.
Patří sem rezignace na důchodovou reformu a naopak zhoršení udržitelnosti penzijního systému, zrušení karenční doby - tedy neplacení nemocenské v jednom až třech prvních dnech nemoci - naprosto běžné ve vyspělé Evropě, slevy na jízdné, dynamické bobtnání státu bez slučování a rušení zbytečných agend, a dalo by se pokračovat.
S nejsilnějším opozičním hnutím nelze nadále počítat při seriózní diskusi o ořezávání státních výdajů. Jeho cílem je pravý opak.
Není alternativa
Návrhy NERV jsou výkopem správným směrem, i když lze očekávat, že kvůli konsenzu nebudou realizovány jako celek. Koalice zahrnuje subjekty s různými preferencemi od středu doprava, a také je nutné vzít v úvahu, že dnes je u nás násobně vyšší inflace než při globální krizi před deseti lety. Proto se jeví jako tabu zvyšování přímých daní, jež by ubralo z peněženek daňových poplatníků.
Koaliční debata bude zřejmě místy ostrá, ale nikde se ani náznakem nerýsuje jiná alternativa, jež by byla ochotna s tímto problémem pohnout.
