Část Fialovy vlády dnes zasedla v Kyjevě ke společnému jednání s ukrajinskou vládou. Že je cesta do ukrajinské metropole stále odvážný krok, se potvrdilo hned nad ránem, kdy se Kyjev stal opět terčem ruských raketových útoků a městem zněl poplach. Další výrazné gesto podpory Ukrajiny ocení příznivci vlády. Pro její odpůrce bude sloužit jako další symbolické potvrzení, že vláda kašle na „naše lidi.“
Spolu s Fialou do Kyjeva vyrazilo několik dalších ministrů, přičemž za každou vládní stranu jel alespoň jeden. Za ODS jeli do Kyjeva ministři Stanjura, Kupka a Černochová, za STAN Rakušan, za Piráty Lipavský, za lidovce Jurečka a za TOP 09 Válek. Vláda určitě doufá, že až jednou válka skončí ukrajinským vítězstvím, Ukrajinci si vzpomenou na ty, kdo je v těžkých chvílích podpořili nejvíc. A že třeba Česko a tuzemské firmy budou mít při poválečné obnově Ukrajiny dobrou pozici, nakonec už teď ministr Kupka přijel na Ukrajinu s návrhy českých firem, které se chtějí podílet třeba na obnově ukrajinských železnic.
Získat pozici prioritního partnera při obnově země po válce zní teď samozřejmě stále jako dost optimistická a možná i trochu bláhová vize. Na druhou stranu, nedávno ještě působilo jako nereálné ukrajinské dobytí Chersonu, které se teď zdá být na spadnutí. A na samém začátku války málokdo věřil, že Ukrajinci odrazí všechny pokusy o dobytí Kyjeva a hlavní město s přehledem ubrání. Uvidíme, co z aktivity vlády směrem k Ukrajině v budoucnu Česko získá.
V rámci jednání Česko podpořilo podpisem memoranda integraci Ukrajiny do euro-atlantické spolupráci, tj. do EU a NATO. To je ze strany Česka spíše symbolický krok. Ukrajina sice již je kandidátskou zemí EU, cesta ke členství ale nejspíš ještě bude dlouhá, ať už válka skončí za jakoukoli dobu. Jednak ostatní kandidátské země zřejmě nebudou souhlasit s tím, aby Ukrajina vstoupila do EU snáz než ony.
Za druhé, přes veškeré sympatie a pomoc ve válce mohou ukrajinské přistoupení brzdit státy západní Evropy. Není náhoda, že na jaře vyzvaly k urychlení vstupu Ukrajiny do EU jen státy středu a východu. Ty totiž v Ukrajině vidí ideově blízkého spojence, proto například členství Ukrajiny nazvdory sporům horlivě podporuje i Orbánovo Maďarsko. Od Ukrajiny Orbán v budoucnu čeká další protipól progresivnímu západu uvnitř unie.
Česká vláda každopádně předvedla, že z dosavadní výrazné podpory Ukrajině neuhne. Na pomoc napadené zemi vynaložilo Česko už přes 4 miliardy korun a další podpora se teď dolaďuje. Jak ukazují průzkumy preferencí, voliči vládních stran s těmito kroky sympatizují.
Pro opoziční tábor a příznivce Babiše a Okamury půjde o další symbolický důvod, proč říkat, že vláda dává přednost Ukrajině před pomocí vlastním občanům. Těmto proudům se ale Fiala asi tak jako tak nezavděčí, ať se bude snažit sebevíc. Byť je fakt, že v řešení energetické krize i předluženého rozpočtu jsou kroky vlády pomalé a rozpačité a mohla by výrazně přidat.
