Koncem minulého týdne rozehrály vládní strany velkou hru týkající se zdanění zhruba deseti největších energetických firem a bank. Bude vyústěním rozpad současné vládní koalice?
S myšlenkou na zavedení windfall tax v českém prostředí přišel začátkem června ekonom Mojmír Hampl. Je tím myšlena daň z mimořádných zisků, které nejsou dány podnikatelským nápadem, ale extrémní politickou situací. Poprvé tento typ zdanění použila britská premiérka Margaret Thatcherová v roce 1981. Britská vláda a v té době na ní ještě závislá centrální banka v reakci na vysokou inflaci zvýšily základní úrokovou sazbu na 17 procent (dnes v Česku sedm procent). Z téhle operace zbohatly největší banky, které část svých peněz přesunuly do centrální banky a zázračně jim narostly zisky.
Velká desítka
V červnu 2022 byl Hamplův návrh brán jako výkřik teoretického ekonoma, jenž na sebe chce upozornit. O tři měsíce později je už všeobecně přijímaným řešením.
Přispěl k tomu návrh Evropské komise. Je známo, že EU se jinak daněmi nezabývá, což je v pravomoci národních vlád. I proto ve svém doporučení Evropská komise říká, že jedním z řešení této krize je zavedení tzv. solidárního příspěvku, což je jiný název pro daň z mimořádných zisků.
Jen pro představu. V českém prostředí se bude dominantně týkat čtyř energetických firem (Unipetrol, ČEZ, EPH, Tykačovo impérium) a šesti největších bank. Právě tyhle firmy budou podle výpočtu známého do začátku týdne nejvíce zdaněny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
