Personální průvan v sedmičlenné bankovní radě České národní banky (ČNB) nabral na síle. Prezident Miloš Zeman do ní dnes odpoledne jmenoval trojici nových členů. Jsou jimi Karina Kubelková, Jan Frait a Eva Zamrazilová. Zamrazilová se stane i novou viceguvernérkou. Nové složení bankovní rady dává tušit, že dojde k určitému tlaku na oslabení či rozvolnění dosavadního kurzu měnové politiky. Tím byl boj s vysokou inflací prostřednictvím razantního zvyšování úroků.
Výběr nových členů bankovní rady (přestože Zamrazilová i Frait v ní již v minulosti seděli) lze vnímat i jako tvrdou porážku odcházejícího guvernéra Jiřího Rusnoka, který byl právě zastáncem této jestřábí politiky. Ostatně jeho nepřítomnost na jmenovacím ceremoniálu nových členů bankovní rady byla více než výmluvným gestem. Nicméně končící guvernér má před sebou ve funkci ještě tři týdny a jedno zasedání bankovní rady k měnové politice. Rozloučí se někdejší Zemanův úřednický premiér ve světle nového složení bankovní rady ještě jedním a historicky zcela nejprudším zvýšením úroků?
Z interpretace současných makroekonomických dat, ale i z vyjádření některých členů bankovní rady lze očekávat, že k ještě jednomu prudkému zvýšení úroků zcela jistě dojde. A možná toto zvýšení bude ještě razantnější, než v minulých dnech zaznívalo v mediálním prostoru. Vzhledem k tomu, že se z bankovní rady budou na konci června vedle Rusnoka poroučet i dosavadní viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Vojtěch Benda (ani jednomu z nich Miloš Zeman nedal k dispozici druhý mandát) a nastupující guvernér Aleš Michl při svém jmenování uvedl, že v srpnu už navrhne ponechání úrokové míry beze změny, je dost dobře možné, že v polovině června dojde ke zvýšení základní sazby i o více než zvažovaných 0,75 procenta. V takovém případě už tato hodnota může atakovat hranici 7 procent.
Vysoké úroky se samozřejmě projevují v reálné ekonomice. Díky nim roste úročení hypoték, ale i úvěrového financování pro firmy. Zároveň na tom bohatnou i komerční banky, které si ukládají volné peníze právě u České národní banky. Všechny tyto tři důvody ve svém projevu zmínil i prezident Miloš Zeman. Svoji logiku tyto argumenty sice mají, ale v situaci, kdy Česko svírá rekordní inflace, lidé reálně chudnou a mizí jim úspory před očima, je potřeba držet přísné mantinely a o jejich rozvolňování hovořit, až když se situace začne obracet. Pokud někoho trápí vysoké zisky bank z úložek u ČNB, měl by do hry vrátit zavedení (byť i časově omezené) bankovní daně.
Odhadovat přesné směřování nové sestavy bankovní rady je v tuto chvíli předčasné. Z nového složení je však patrné, že v ní „názorovou převahu“ získá nový guvernér Aleš Michl. Uvidíme, zda se tato výrazná změna projeví i v následujících krocích ČNB. Česká národní banka se vždy těšila pověsti konzervativní instituce, která efektně kormidlovala měnovou loď i v rozbouřených vodách. Snad si toho budou vědomi i (staro)noví členové bankovní rady a nezačnou dělat zbrklou revoluci, která jim možná získá plusové body u úzké skupiny (dlužících) lidí či firem, ale poškodí celou ekonomiku jako celek.
