Turecký prezident a faktický diktátor Recep Tayyip Erdoğan učinil v posledních dnech několik prohlášení a rozhodnutí, která ukazují na možnou snahu odvést pozornost tureckého obyvatelstva od radikálně se zhoršující ekonomické situace. Mimo deklarované obstrukce se vstupem Švédska a Finska do NATO jde i o vyhlášení dalších vojenských útoků proti Sýrii a Iráku. Ovšem v samotném Turecku sílí radikalizace obyvatel namířená hlavně proti milionům syrských uprchlíků a ilegálních imigrantů, kteří mnohdy v Turecku uvázli na své cestě do Evropy. Zhoršující se situace v Turecku je velkou hrozbou i pro nás v Evropě.
Ze samotného Turecka přicházejí informace o pokračujícím zhoršování vztahů mezi tureckými obyvateli a syrskými uprchlíky. Těch je v Turecku odhadem kolem 3 500 000 a v některých oblastech již svým počtem převýšili původní obyvatelstvo. Úřady se již několik let přes kritiku lidsko-právních organizací snaží násilím přesídlit část uprchlíků z Turecka do oblastí okupovaných tureckou armádou v Sýrii. Z poslední doby se stal mezinárodně známým příklad špatných vztahů mezi Turky a Syřany z tureckého města Bolu nedaleko Istanbulu, kde starosta Tanju Özcan (Republikánská lidová strana) nechal ve městě umístit transparenty se vzkazem psaným v arabštině vyzývajícím syrské uprchlíky, aby město opustili:
„Obracím se na dočasné žadatele o azyl: před 11 lety jste říkali, že jste do naší země přijeli jako hosté. Turecký národ se o vás celá léta se svými skromnými zdroji stará. Nyní tato pohostinnost trvá již příliš dlouho. Můžete v naší zemi vidět ekonomickou krizi. Naše mládež je nezaměstnaná, naše rodiny žijí pod hranicí chudoby. Za těchto podmínek již nemáme žádný chléb ani vodu, o které bychom se s vámi mohli podělit. Stejně jako jste přišli, nyní je čas, abyste odešli. Už vás nechceme. Vraťte se do své země!“ To vzkázal starosta Tanju Özcan syrským uprchlíkům.
Starosta začal být vyšetřován tureckou prokuraturou pro podezření z podněcování k nenávisti, ale přesto na svém vzkazu trvá a média zveřejnila jeho reakci na vyšetřování, v níž řekl: „Pokud toto představuje zločin z nenávisti, budu pokračovat v páchání tohoto zločinu z nenávisti,“ píše izraelská nevládní organizace MEMRI (Middle East Media Research Institute) na svém webu.
Turecko dlouhodobě trápí obrovské ekonomické problémy, které do jisté míry zosobňuje inflace, která v dubnu dosáhla již 69,97 % a hodnota turecké liry se propadla během jednoho roku prakticky o polovinu. Před rokem se dal dolar zakoupit za zhruba 7,3 tureckých lir a dnes se pohybuje již přes 14,8 tureckých lir za dolar. Dalším důvodem propadu turecké ekonomiky je nedůvěra mnoha zahraničních investorů k zemi řízené faktickou islamistickou diktaturou, která zesiluje svou totalitní vládu a má nevyzpytatelnou ekonomickou politiku.
Neustále se zhoršující ekonomická situace v zemi posiluje mezi obyvatelstvem nálady proti režimu, který se pak snaží odvádět pozornost veřejnosti kamkoliv jinam. Zároveň se zesilují represe vůči protiislamistické opozici. Například turecký soud před pár týdny odsoudil opozičního politika a předního tureckého podnikatele Osmana Kavalu k doživotí bez možnosti propuštění za údajnou spoluúčast na nepovedeném pokusu o převrat proti islamistickému prezidentovi Erdoğanovi. Kavaly se zastali představitelé některých evropských zemí a k jeho propuštění vyzval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP), což turecká vláda odmítla.
Případ Kavaly je v Evropě široce pokryt médii, ale není jediným. Islamistický režim v Turecku postupně utužuje svou totalitní kontrolu nad tureckou společností a k likvidaci nepohodlných opozičních představitelů využívá v tureckých zákonech různé záminky. Příkladem je případ turecké opoziční političky Canan Kaftancıoğlové (Republikánská lidová strana), jež je souzená za urážku prezidenta Erdoğana, veřejnou propagaci terorismu apod. Byla zatím odsouzena k několika letům vězení a rozsudek potvrdil i odvolací soud. Na její podporu v Turecku demonstrovaly tisíce lidí, kteří skandovali třeba hesla typu „právo, ústava, spravedlnost“.
Kombinace ekonomického úpadku Turecka se zesilováním totalitního islamistického režimu vede mnohé Turky k snaze emigrovat do zahraničí. Jak již v roce 2020 upozornila polská expertka na Turecko Karolina Wanda Olszowska, že hlavně mladí Turci sní o emigraci, nejlépe do Německa, které je v představách mladých Turků spojováno s bohatstvím a svobodou, jež v Turecku pod vládou islamistů nemají.
Turecko je již několik let zemí, v níž se hromadí konfliktní energie a hrozí, že jednou dojde k velkému výbuchu nespokojenosti a mimo několika milionů syrských uprchlíků a ilegálních imigrantů se dají do pohybu i miliony nespokojených Turků, kteří budou chtít uprchnout z islamistického „ráje“ do ekonomicky a sociálně lépe zajištěné Evropy. V situaci, kdy má Turecko zhruba 83,5 milionu obyvatel (dle údajů z roku 2019) a z toho je kolem 13 milionů ve věku od 15 do 24 let, je riziko masivnější migrační vlny veliké.
