nahoru

Stínání hlav aneb Co napadá Ondřeje Kobzu

Ondřej Kobza 4. ledna 2022 • 11:00
Ilustrační snímekl
Ilustrační snímekl
• foto: 
Archív Ondřeje Kobzy

Na konci roku je příhodný čas stihnout utnout ještě pár věcí, se kterými se nechceme vláčet do roku dalšího. Někdo, když se rozchází, řekne: A je to. Já se někdy rozcházel s holkama třeba i nadvacetkrát. Asi dvakrát mi pomohlo, že jsem se vždy na konci roku dokázal odhodlat, že se v dobrém domluvíme, abychom se vzájemně nijak nekontaktovali. Ten pročišťující mráz, který nám vysušuje tvář při procházce v lese. Nabudeme samurajské rozhodnosti. A ­hrdinsky to oznámíme.

Mám oblíbeného kněze, který nosí černé vousy, černé, delší vlasy. Má bílého koně. Přišel vždy na faru v Sudetech a po něm se to tam zavřelo. Už nechodili lidé do kostela. Připadal si jak Černý rytíř. Mytologická postava, která ukončovala nezdravé děje. Někam přišel na faru a ukončil, co už se nezmohlo na život. Černí rytíři jsou stejně důležití jako rytíři bílí.

Premium

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Reflex.cz


Klíčová slova: facebook, komentáře, Ondřej Kobza



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější