nahoru

Školka „kyberdětem“ prospívá: Mateřinky patří ke konkurenční výhodě do budoucna

Simona Weidnerová 7. září 2021 • 16:00
Děti se naučí víc od lidí než od obrazovek
Děti se naučí víc od lidí než od obrazovek
• foto: 
Profimedia.cz

Nejnovější ekonomická studie CERGE vyčíslila dopady reformy z roku 1995, která tehdy v Česku prodloužila dobu čerpání rodičovského příspěvku ze tří na čtyři roky.

Díky tomu zůstalo 38 % matek o rok déle doma. Jejich děti, jež nastoupily do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách, byly ve studiu a v práci méně úspěšné než ty, které šly do školky už ve třech letech.

Jak je možné, že děti, jež jdou do mateřinek o rok později, mají o čtyři procentní body vyšší pravděpodobnost, že ve věku 21–22 let nestudují ani nepracují, a o šest procentních bodů nižší pravděpodobnost, že studují vysokou školu? Vinno je víc věcí.

Proměna rodin

Zkušenosti učitelek s dlouhou praxí upozorňují na proměnu rodin. Ještě před pětatřiceti lety, když vedla máma dítě do školky, brala jako prestiž a vizitku rodinné výchovy vše, co už dítě umí: zavázat si tkaničky, vysmrkat se, umýt ruce, vyslovovat „ř“ i skládat holé věty apod. Tím se dnes už téměř nikdo netrápí. Tehdy také hrály roli hlídací babičky, které šly do důchodu po padesátce a pomáhaly s výchovou. Prodloužený věk odchodu do důchodu má dnes velký podíl na tom, že nedochází k mezigeneračnímu předávání zkušeností s učením v rodině. Včetně toho, jak dítě včas naučit na nočník, aby nešlo do školky s plenami.

Premium

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium

Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější