nahoru

Babiš posvětil Benešové nejvyššího žalobce. Půjde mu bývalý vojenský prokurátor na ruku?

Jiří Sezemský 13. července 2021 • 12:00
Babiš posvětil Benešové nejvyššího žalobce. Půjde mu bývalý vojenský prokurátor na ruku?
foto: ČTK / Šálek Václav

Vláda ukončila spekulace kolem jmenování nejvyššího žalobce po náhlé rezignaci Pavla Zemana. Po vypouštění kouřových clon došlo k nápadné shodě mezi premiérem Andrejem Babišem, ministryní spravedlnosti Marií Benešovou a špičkami státního zastupitelství. O čem to svědčí?

V polovině května oznámil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, že koncem června odstoupí. Tento krok byl prý vynucený údajnými tlaky ze strany ministryně Benešové. I s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji je to jen zástupný důvod. Pokud by měla Benešová tak zásadní problém, jakým způsobem Zeman vedl státní zastupitelství, těžko by mohl nakonec projít jeho jím navrhovaný první náměstek Igor Stříž, považovaný za šedou eminenci úřadu.

„Cítím jakousi zodpovědnost za funkci, kterou jsem dosud vykonával po boku Pavla Zemana. Je to dostatečný závazek, abych pokračoval v trendu, který Pavel Zeman nastolil,“ potvrdil nový nejvyšší žalobce krátce po svém jmenování.

Co tomu předcházelo

Úvahy o odchodu Pavla Zemana zveřejnil server Aktuálně už před třemi lety, kdy se chtěl ucházet o nově vzniklý post evropského prokurátora. Svoji případnou kandidaturu konzultoval s eurokomisařkou Věrou Jourovou. Šance nebyla vysoká, poprvé ale vyslal signál, že zamýšlí návrat do evropských struktur, kde předtím působil v Eurojustu.

V té době se už dokonce spekulovalo o jeho možném nástupci Pavlu Komárovi, náměstkovi olomouckého vrchního žalobce Iva Ištvana. Komárovo jméno bylo ve hře i dnes vzhledem k oboustranně vstřícným vazbám Marie Benešové na olomoucké vrchní státní zastupitelství. Do skupiny olomouckých žalobců ostatně patří i Igor Stříž.

Vážnější zájem projevil Pavel Zeman loni o uvolněný post soudce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Neprošel sice do užšího výběru komise ministerstva spravedlnosti, ale dal tím už jasně najevo, že po ukončení desetiletého mandátu nemá chuť pokračovat. Věrohodně však nevysvětlil, proč nemohl vydržet těch několik měsíců a počkat na příští vládu. Načasování rezignace působí jako alibistický útěk z boje, důvody nekonkretizoval a zatím zůstávají zahaleny tajemstvím.

Premiér nemá výhrady

Nesrozumitelné šachy se rozehrály i kolem výběru jeho nástupce. Stříž souhlasil s návrhem Benešové na své jmenování už v polovině června. Lidové noviny následně ohlásily, že Babišovi vadí natolik, že údajně pohrozil ministryni odvoláním.

S odstupem času je vidět, že šlo o nadsazené fabulace. Benešová jimi zřejmě jen zvyšovala svoji cenu, neboť měla Stříže odsouhlaseného klíčovými představiteli státního zastupitelství a Unie státních zástupců navázané na Lenku Bradáčovou.

Šéf ANO už připouštěl, že nejvyššího státního zástupce by mohl jmenovat nový kabinet po volbách, jak prosazovala opozice. Byl to jen úhybný manévr. Nový šéf žalobců nakonec prošel ve vládě jednomyslně. Ke zlomu došlo po Babišově osobní schůzce s Igorem Střížem.

„Pan premiér, pokud vím, hlasoval rovněž pro, a pokud tam byly výhrady, tak byly podle mě z neznalosti. Byl mu v minulých dnech představen. Pokud vím, v současnosti k němu nemá žádné výhrady,“ prozradila ministryně detaily z vládní kuchyně.

Rudá smrt z Olomouce

Střížovu volbu ostře kritizovala opozice. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ avizoval šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Za přechodné „provizorní“ řešení označili jeho jmenování i piráti.

Nejčastější výhrady vůči Střížovi směřují k jeho předlistopadové minulosti. Koncem června poslal odmítavý otevřený dopis vládě Spolek Šalamoun, zabývající se nespravedlivě stíhanými, obžalovanými či odsouzenými a vězněnými oběťmi orgánů činných v trestním řízení.

„JUDr. Igor Stříž jako předlistopadový vojenský prokurátor a člen Komunistické strany Československa, který mezi roky 1987 – 1989 žaloval stovky odvedenců, či branců a navrhoval jejich odsouzení k nepodmíněným drakonickým trestům do výkonu trestu odnětí svobody, si vysloužil přezdívku Rudá smrt z Olomouce, či Stříž – bolševický kříž,“ připomíná v dopise občanské sdružení.

Výsměch demokracii

Skutečně platí, že pokud po více než třiceti letech od pádu komunismu aspiruje na nejvyšší post ve významné mocenské složce státu bývalý komunistický vojenský prokurátor, je to výsměch demokracii. Určitě je mnoho schopných státních zástupců, nebo vhodných soudců mimo tuto soustavu, kteří by mohli vést Nejvyšší státní zastupitelství. Člověk s takovou minulostí nikoliv, nicméně do současného osobnostního schématu typologicky dobře zapadá. Je to jen „bezvýznamná“ vada na kráse.

Důvody shody Andreje Babiše, Marie Benešové a vedení státního zastupitelství, jež projevilo podobné souznění zájmů s hnutím ANO v boji o policejní reorganizaci a na osobní likvidaci bývalého ředitele GIBS Michala Murína, jsou čistě pragmatické.

Jaká kontinuita?

Za vzletnými řečmi o zachování „kontinuity“ dosavadních trendů státního zastupitelství se schovává zájem zachovat na tomto postu spřízněnou osobu. Co kdyby prošel někdo „nepovolaný“, kdo by chtěl nahlížet do spisů a případně zjistil některé nezákonné postupy, patrné  v posledních letech zvláště u obou vrchních státních zastupitelství. O tomto faktu svědčí řada zprošťujících rozsudků a často tvrdá kritika ze strany soudců. 

To je ta kontinuita, o kterou tu běží. Stříž je zárukou, že se zachová status quo, jelikož patří do stejného okruhu státních zástupců. Premiér Babiš poznal nejvyššího žalobce osobně a jistě nabyl dojmu, že od něj žádné nebezpečí nehrozí. Jako doposud, kdy žádná z jeho osobních kauz nedospěla k soudu, včetně bezprecedentního střetu zájmů. Spokojená je jistě i Benešová, jíž Pavel Zeman svým odchodem nahrál do karet. Co bude dál?

Rozuzlení kauzy Čapí hnízdo, ať už návrhů na obžaloby v dotačním podvodu, nebo stále vyšetřované předražené reklamy Agrofertu, bude s největší pravděpodobností přesunuto za sněmovní volby. Ty rozhodnou nejen o jejich definitivním osudu, ale i o tom, zda bude Igor Stříž pokračovat ve své funkci.

Jiří Sezemský




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější