„Rusko teď může ukázat, že už není zemí vyvážející ideologii nebo zbraně, ale léky nutné pro přežití,“ řekl americkému rádiu The World profesor latinskoamerických studií Viktor Jeifec.
Řekl to zjevně v reakci na to, že Sputnik V zaregistrovalo už přes padesát zemí světa a ruská vláda tvrdí, že má předběžné objednávky na dvě a půl miliardy dávek.
Třeba starosta argentinského města Roque Pérez, Juan Carlos Gasparini, zveřejnil v síti Instagram odkaz, kde se nechává očkovat s portrétem Vladimira Putina. Sputnik V tak už nyní nebývalým způsobem posiluje prestiž Ruska i jeho režimu ve světě, který s ním často nemá hlubší historickou zkušenost.
Být první
Přitom samo Rusko má proti koronaviru naočkováno něco kolem čtyř procent lidí a dává přednost exportu před vakcinací vlastní populace. Podle průzkumu centra Levada odmítá vakcínu proti koronaviru 62 % lidí, zatímco píchnout si injekci se sputnikem by si nechalo něco přes třicet procent. „Jde o zakořeněný strach společnosti před vakcínami. Ale svou roli hraje i to, že vakcína neprošla řádnými testy,“ říká šéf Levady, známý ruský sociolog Lev Gudkov.
Připomeňme si krátce historii Sputniku V. Loni na jaře vrhl ruský stát do výzkumu všechny síly s cílem mít vakcínu jako první na světě. Na očkovací látce začal pracovat tým vědců z moskevského institutu Nikolaje Gamaleji za pomoci různých dalších institucí, jako třeba výzkumného ústavu ministerstva obrany, který má v popisu práce vývoj ochranných prostředků proti biologickým zbraním.
Stát vyčlenil v přepočtu půl miliardy korun a hotovo bylo za necelé tři měsíce. Tedy až na třetí a rozhodující studii na širší populaci, vědci vakcínu do té doby vyzkoušeli jen na 76 dobrovolnících z řad armády.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!