nahoru

Je těžké být debilem, protože konkurence je veliká. Babiš se o to ve sněmovně přesto pokusil

Viliam Buchert 13. listopadu 2020 • 10:00
Andrej Babiš (ANO) během interpelací ve Sněmovně (12.11.2020)
Andrej Babiš (ANO) během interpelací ve Sněmovně (12.11.2020)
• foto: 
Reprofoto ČT

Slavný český herec, spisovatel a moderátor Miroslav Horníček kdysi řekl, že „je těžké být debilem, protože konkurence je veliká“. Horníček zemřel před více než 17 lety, takže nemohl ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně vidět a slyšet, že někteří lidé se přesto ze všech sil snaží jeho bonmot naplnit. Například vystoupení premiéra Andreje Babiše v rámci interpelací byly snůškou nehorázností, urážek, vykrucování se i prokazatelných lží. Vážnou otázkou je, zda má mít Česká republika v době vážné krize za předsedu vlády člověka, který nad sebou ztrácí kontrolu i při jednoduchých otázkách poslanců.

Čtvrteční interpelace poslankyň a poslanců bývají opakovaně jednou z vůbec nejslabších stránek politické práce Andreje Babiše. Premiér kdysi označil Poslaneckou sněmovnu za „žvanírnu“. Pokud ale existuje příklad člověka, který to vrchovatě naplňuje, je to on sám. Dokázal to při posledních čtvrtečních interpelacích, kdy byl skutečně „ve formě“. Sahal opakovaně k urážkám, navíc když je pod tlakem a je nervózní, ztrácejí některé jeho věty logiku, normální slovní vazby dostávají na frak a do projevu předsedy kabinetu pak ještě více pronikají z podvědomí některá slovenská slovíčka. Na řízení schůzí v holdingu Agrofert to stačilo, ale ve sněmovně je to ostuda.

Babiš například ve čtvrtek opět použil svůj oblíbený trik, že na někoho útočí kvůli jeho mládí a tím možné nezkušenosti. Jak se ale říká, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.  Po dotazu poslance Františka Kopřivy (Piráti), který se ho ptal na zneužívání dotací Agrofertem, premiér rozjímal, co on dělal v jeho věku. Kopřivovi bude koncem listopadu pouhých 25 let a Babiš místo jasné odpovědi na vlastní střet zájmů připomněl, že on v jeho věku dělal referenta a „škrtal vagony čpavku“. Co to přesně znamená, to netušíme, ale víme, že když mu bylo 26 let (tedy v roce 1980), tak Babiš vstoupil do Komunistické strany Československa, která byla oporou odporného totalitního režimu a v ten samý rok jej Státní bezpečnost (StB) začala evidovat jako svého důvěrníka. Takže nějakou odpověď nakonec přece jenom známe – zatímco Kopřiva byl zvolený v normálních demokratických volbách, tak Babiš v jeho věku pomáhal nedemokratickému režimu. Referent, nereferent…

Když se ho poslankyně Olga Richterová (opět Piráti, kteří dokáží při interpelacích předsedu vlády vždy velmi umně vytočit) ptala, co si myslí o záměru šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška, aby se každý den nezveřejňovaly počty úmrtí na koronavirus, tak odpověděl, že je „skutečně nechutná“ a zeptal se jí, zda jí počet mrtvých „dělá radost“. To byla od Babiše další nebetyčná drzost a neomalenost (bývalý premiér Mirek Topolánek to okomentoval tak, že jeho chování je „opřesdržku“), navíc dotazy Richterové správně mířily k tomu, aby vláda a ministerstva nezatajovala informace o důsledcích nákazy.

Při vysvětlování naprosto skandálního strkání hlavy do písku při vyšetřování ekologické katastrofy na řece Bečvě (u toho už není ministrovi životního prostředí Brabcovi vidět dlouho celé tělo) pak Babiš zaútočil na poslance Stanislava Blahu (ODS) a doporučil mu, aby si „nechal změřit IQ“. O výši IQ ale daleko více vypovídá premiérova reakce, protože něco, co každý politik nutně potřebuje, a to je sociální inteligence (tedy schopnost kladně působit na své okolí, kterou jako první podrobněji popsal americký psycholog Edward Lee Thorndike), Babišovi zcela chybí.

Andrej Babiš svými posledními výlevy v Poslanecké sněmovně vlastně moc nepřekvapil. Jeho některé limity jsou dlouhodobě známé. Je ovšem zcela zásadní otázkou, zda má takový člověk stát v čele vlády, když je potřeba ve vážné krizi společnost spojovat, povzbuzovat a je skutečně potřeba užívat IQ k tomu, abychom se z problémů dostali co nejlepším způsobem. Takový Donald Trump by mohl Andreji Babišovi vyprávět, kam jeho nabubřelost, drzost a egomaniacké způsoby vedly. Za rok mohou dát odpověď Babišovi i čeští voliči.   





Diskuse ke článku