nahoru

Kauza tunelování pražského dopravního podniku: Další blamáž pro Šlachtu a Bradáčovou?

Dušan Šrámek3. července 2020 • 12:30
Kauza tunelování pražského dopravního podniku: Další blamáž pro Šlachtu a Bradáčovou?
foto: ČTK

Nad případem údajného tunelování pražského Dopravního podniku, který je jednou z vlajkových lodí VSZ v Praze, zvoní umíráček. Odvolací soud totiž ve dvou ze tří větví případu potvrdil osvobozující rozsudek Městského soudu týkající se zajištění prodeje jízdenek firmou Cross Point a elektronické jízdenky od firmy Crowsnest, kde soudce Luboš Vlasák přímo řekl, že projekt elektronických jízdenek, kterých se část obžaloby týkala, funguje v dopravním podniku dodnes, a že služba je v podstatě úspěšná.

V obou větvích tak byli zbaveni obvinění jak bývalí manažeři DPP, generální ředitel Martin Dvořák a ekonomický ředitel Ivo Štika, tak lobbista Ivo Rittig a jeho právníci z advokátní kanceláře MSB Legal. Pouze v případě tisku jízdenek papírnou Neograph, odkud údajně putovaly peníze k Rittigovi přes karibskou firmu Cokeville Assets, vrátil tuto část soud k novému projednání. Jediný autoritativní závěr o vině soud vyslovil v případě spolumajitelů Neographu Jana Janků a Petera Kmeťa. S tím, aby Městský soud zjistil, zda nedošlo tunelováním Neographu i k vyvádění peněz z Dopravního podniku. Podle Vlasáka v této části nalézací soud neprovedl veškeré dostupné důkazy. Podle něj je podstatou této části kauzy to, zda k výběrovému řízení na tisk jízdenek došlo v souladu se zákonem a zda došlo k dodávce předražených jízdenek dopravnímu podniku.

Pikantní je, že tato větev nebyla vůbec v obžalobě zmíněna, soud ji řešil proto, že jeden ze společníků firmy Vladimír Sitta se totiž mezitím přihlásil jako poškozený. A to přesto, že o konečné ceně věděl a sám ji odsouhlasil, a navíc se svými bývalými společníky podepsal smlouvu o vyrovnání, kde se vzdal veškerých nároků. Vrácení případu je také důvod, proč nebyl potvrzen osvobozující rozsudek v případě Rittiga a jeho účetních a advokátů, protože nejprve musí být prokázán zdrojový trestný čin a až teprve potom soud zkoumá, zda se někdo další nepodílel rovněž na páchání této trestné činnosti formou praní špinavých peněz.

Součástí vrácení má být i doplnění znaleckého posudku ohledně toho, zda cena jízdenky byla cenou obvyklou. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím nalézací soud popasuje, protože jak svým rozsahem, tak i charakterem daným zvýšenými náklady na kvalitu papíru a ochranné prvky byly pražské jízdenky jedinečné, a těžko se dá tedy jejich cena srovnávat s podobnými produkty, což už mimochodem řeší tři znalecké posudky, které již ve spise jsou. I když kauza údajně předražených jízdenek je mediálně nejzajímavější částí případu, ze škody půl miliardy korun, kterou vyčaroval dozorový státní zástupce Adam Borgula, se smrskla na hypotetickou pětinu.

O kvalitě jeho práce ostatně svědčí i to, že mu soudce Vlasák při čtení rozsudku dával řádně za uši. Podle něj Borgula důkazy hodnotil sám, což mu nepřísluší, zkritizoval jej rovněž za to, že spis je zaplevelen řadou důkazů. které nemají žádnou souvislost s projednávanou trestnou činností a podobně.

Verdikt tak připomíná obdobnou kauzu Oleo Chemical, kterou Borgula rovněž dozoroval, kdy se původně s velkou slávou prezentovaná korupční kauza nakonec smrskla v obyčejnou hospodářskou kriminalitu. Pokud se potvrdí, že cena jízdenky byla pro DPP férová, a že údajné machinace se odehrávaly pouze v rámci jedné firmy, bude to jen další blamáž pro vlajkovou loď VSZ v Praze pod vedením Lenky Bradáčové, jejího dozorového státního zástupce Adama Borgulu.

Dušan Šrámek




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější