Kádrováci neuspěli: Lipovská i Xaver prošli do Rady ČT. Změní ji v televizi skutečně pro všechny?

Volba zbývajících tří členů Rady České televize, v níž uspěli Hana Lipovská, Pavel Matocha a Luboš „Xaver“ Veselý, potvrdila rozdělení české společnosti na dva tábory. Ten první, který sám sebe neváhá označovat za tu vzdělanější, kulturnější a demokratičtější část společnosti, a druhý, který je ve skutečnosti při obsazování volených funkcí úspěšnější a získává víc hlasů ve volbách Radou ČT počínaje a prezidentem republiky konče.

To, že Lipovská i Xaver jsou k fungování České televize v mnohém kritičtí a názorově mají blízko například k Václavu Klausovi mladšímu, jim vyneslo cejch těch, kdo chtějí veřejnoprávní televizi ne-li zničit, tedy aspoň předělat v médium přítulné k prezidentu Zemanovi, vládě, Rusku, Číně… Těžko byste hledali veřejného nepřítele lidí označovaných jako „pražská kavárna“, s nímž by jména ekonomky Lipovské a moderátora Veselého nebyla v posledních týdnech a měsících více či méně uměle spojována.

Proti kandidatuře Lipovské vznikl dokonce veřejný dopis devatenácti senátorů vyzývající Českou biskupskou konferenci, aby jako navrhovatel její nominaci stáhla. „Ne všichni z těch, kteří jsou v tom výběru, si uvědomují, k čemu veřejnoprávní televize slouží,“ snažila se od volby Lipovské odradit poslance ještě v posledních minutách před hlasováním šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Narážela na dřívější údajná slova křesťansky založené ekonomky, že nechápe, k čemu je veřejnoprávní televize dobrá.

Většina zákonodárců nicméně smýšlela jinak: Lipovská získala v tajné volbě 114 hlasů, Xaver 111 a Pavel Matocha 108. Na sociálních sítích záhy začaly stesky a pláč posledních spravedlivých: politický matador Miroslav Kalousek píše o likvidaci nezávislosti veřejnoprávní televize, novinář Pavel Šafr o černém dnu pro českou demokracii, někdejší předseda STAN a poslanec Petr Gazdík dokonce zvolal: „Ať žije Faltýnek TV!“ Proti nedemokratické snaze senátorů zabránit Lipovské v kandidatuře se ovšem dříve nikdo z nich takto neozval.

Co z toho vyplývá pro Českou televizi, je v tuto chvíli těžké říci. S největší pravděpodobností nic moc. Zpravodajství tohoto média se už delší čas nese v duchu medialního i politického mainstreamu. Lidé, kteří by například veřejně kritizovali EU, nejásali z možnosti kohokoliv zvolit si jakékoliv z neomezeného počtu pohlaví, měli skeptický pohled na činnost politických neziskových organizací nebo prosazovali stejně otevřenou zahraniční politiku jak směrem na západ, tak na východ, jsou do vysílání zváni špíše výjimečně a jen aby se neřeklo. A když už mají to štěstí, jsou obvykle v kontextu náležitě vykresleni jako zpátečníci či zaprodanci.

Vzhledem k tomu, jaký je Česká televize moloch a že většina zaměstnanců považuje za své svaté právo dělat vysílání tak, aby konvenovalo právě jejich názorům, těžko očekávat, že se na dosavadním trendu v dohledné době něco změní. Pokud by snad ale volba Lipovské a Xavera přece jen vedla k tomu, že ve veřejnoprávní televizi budou slyšet rovnoměrně skutečně všechny názorové proudy české společnosti, zasloužili by si za to poslanci zatleskat.