Dobře to demonstruje příklad Švédska a Norska. První země má levicovou vládu, jež ani nezavřela školy či restaurace, druhá pravicový kabinet, který se řídil politikou tvrdých zákazů, když vlastním občanům zakázal i jezdit na víkendové chaty. Největší vládní strany a jejich lídři se v obou zemích přes naprosto odlišnou ideologii i řešení epidemie teď dočkali zásadního vzestupu popularity. A to, že je to opravdu celoevropský jev, jenž nezávisí na politické barvě vlády, potvrzuje třetí severská země – Dánsko. Ta má pro změnu levicovou premiérku a tvrdě omezuje, a stejně mají její sociální demokraté aktuálně nejvyšší podporu za mnoho posledních let.

Nadpoloviční podpora

Zatímco u nás popularita vládního hnutí ANO zatím vyšplhala „jen“ k 35 procentům, řada vládních stran na virové době vydělala ještě více. Nad hranicí podpory 50 procent už nejsou jen Kaczyńského a Orbánovi konzervativci v Polsku a Maďarsku, ale třeba také Mitsotakisova pravicová formace Nová demokracie v Řecku nebo britští konzervativci, o nichž se u nás v části médií dlouho tvrdilo, že jejich lídr Boris Johnson začátek krize ve Spojeném království vůbec nezvládl. Jeho voliči si očividně myslí něco jiného, protože by konzervativce teď volilo 53 procent z nich. Paradoxně se ale nadpoloviční podpoře ve svém domovském Skotsku těší i strana hlavní Johnsonovy rivalky – skotské separatistické premiérky Nicoly Sturgeonové.