Až na malé výjimky se stále většina evropských lídrů těší ve virové době obrovské podpoře svých voličů. Nezáleží na tom, zda pocházejí zleva, nebo zprava. Je jedno, zda vlády zvolily silná omezení života, nebo naopak restrikce nezavedly.
Dobře to demonstruje příklad Švédska a Norska. První země má levicovou vládu, jež ani nezavřela školy či restaurace, druhá pravicový kabinet, který se řídil politikou tvrdých zákazů, když vlastním občanům zakázal i jezdit na víkendové chaty. Největší vládní strany a jejich lídři se v obou zemích přes naprosto odlišnou ideologii i řešení epidemie teď dočkali zásadního vzestupu popularity. A to, že je to opravdu celoevropský jev, jenž nezávisí na politické barvě vlády, potvrzuje třetí severská země – Dánsko. Ta má pro změnu levicovou premiérku a tvrdě omezuje, a stejně mají její sociální demokraté aktuálně nejvyšší podporu za mnoho posledních let.
Nadpoloviční podpora
Zatímco u nás popularita vládního hnutí ANO zatím vyšplhala „jen“ k 35 procentům, řada vládních stran na virové době vydělala ještě více. Nad hranicí podpory 50 procent už nejsou jen Kaczyńského a Orbánovi konzervativci v Polsku a Maďarsku, ale třeba také Mitsotakisova pravicová formace Nová demokracie v Řecku nebo britští konzervativci, o nichž se u nás v části médií dlouho tvrdilo, že jejich lídr Boris Johnson začátek krize ve Spojeném království vůbec nezvládl. Jeho voliči si očividně myslí něco jiného, protože by konzervativce teď volilo 53 procent z nich. Paradoxně se ale nadpoloviční podpoře ve svém domovském Skotsku těší i strana hlavní Johnsonovy rivalky – skotské separatistické premiérky Nicoly Sturgeonové.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
