V sousedním Polsku komplikuje situaci v boji s virem řešení politické a ústavní otázky, co udělat s nadcházejícími prezidentskými volbami. Ty by se podle ústavy měly konat 10. května a jak kampaň, tak administrativní přípravy na hlasování byly v plném proudu, když zemi zasáhla koronavirová epidemie.
Funkci po pěti letech obhajuje Andrej Duda, který minule kandidoval v barvách konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) a ta ho nyní opět nominovala. Duda vévodí všem žebříčkům preferencí, a to nejenom proto, že opozice proti němu jde rozdrobená a s několika stranickými kandidáty.
Hlavní opoziční strana – liberální Občanská platforma (PO) – do boje vyslala místopředsedkyni Sejmu Małgorzatu Kidawa-Błońskou. Ta vedla liberály jako „náhradní“ volební lídr už vloni do parlamentních voleb, když nahradila na poslední chvíli tehdejšího nepopulárního stranického předsedu, ale ani ona v souboji s Kaczyńského konzervativci neuspěla.
Další opoziční formace – středoví a agrárničtí lidovci (PSL) – nominovala jako prezidentského kandidáta svého předsedu Władysława Kosiniak-Kamysze. Nově sjednocená Levice vybrala ze svých třech hlavních spolu-lídrů starostu města Słupsk a europoslance Roberta Biedroně. Pětici nejsilnějších vyzyvatelů doplňují ještě nezávislý kandidát, novinář a moderátor polské verze televizní soutěže „Československo má talent“ Szymon Holownia, který se pokouší stát polskou obdobou ukrajinského prezidenta-baviče Zelenského, a nominant silně euroskeptické a tradicionalistické koalice Konfederace Krysztof Bosak, který zase pro změnu tančil kdysi jako mladý poslanec v polské verzi soutěže Star dance.
Než do Polska přišel koronavirus, zdálo se podle průzkumů, že stávající konzervativní prezident funkci v druhém kole obhájí, když těsně ale přece porazí kandidátku liberálů Kidawa-Blońskou. Jenže pak kartami zamíchala epidemie.
První průzkumy po jejím vypuknutí ukázaly, že i v Polsku funguje za časů současné krize příklon k vládním stranám a jejich kandidátům. Preference ukázaly, že by konzervativní prezident Duda na počátku epidemie vyhrál s téměř 70 procenty, pokud by se volilo v řádném termínu, a tedy uprostřed koronavirové krize. Lídr konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński v této situaci začal jasně prosazovat, aby se hlasování o hlavě státu konalo navzdory epidemii.
Vedly ho k tomu zejména dva hlavní důvody. Prvním byl fakt, že v Polsku jde volby odložit jedině za oficiálně vyhlášeného výjimečného stavu. Jenže polská vláda dokázala protivirová opatření, podobná těm našim, zavést i bez jeho vyhlášení. Možná i proto, že u našich severních sousedů je stále pojem „výjimečný stav“ spojen s nepopulárním nastolením vojenské vlády během komunistického režimu v roce 1981.
Druhým důvodem pak byl jistě fakt, že vládní prezidentský kandidát Duda by měl mít podle průzkumů větší podporu při řádném termínu než při odkladu hlasování. Navíc není jasné, jak se po virové krizi preference Poláků vyvinou, když zemi zřejmě navíc poprvé po třiceti letech zasáhne ekonomická recese.
Volby poštou
Většina opozice naopak začala s nárůstem počtu nakažených varovat před tím, že volby za současné situace ohrozí zdraví občanů a mohly by nastartovat další masivní rozšíření epidemie. Vládní konzervativci v čele Kaczyńským ale neustoupili a prosadili rychlé schválení novely volebního zákona, která zavedla možnost hlasování poštou pro lidi v karanténě a seniory starší 60 let, protože tuto skupinu nákaza ohrožuje nejvíce.
Když ani tento ústupek opozici vůči volbám neobměkčil, přišel PiS dokonce s návrhem změny volebního zákona, která by zavedla možnost hlasování poštou pro všechny. To je neobvyklá ale už vyzkoušená cesta. Zvolilo ji třeba minulý měsíc po vypuknutí epidemie Bavorsko pro druhé kolo komunálních voleb, v němž občané volili jen korespondenčně.
Krajské volby 2020: Veškeré informace naleznete zde>>
Vládní politici navíc přišli s možností, že pokud volby odmítnou zorganizovat samosprávy, nahradí je při vytváření volebních komisí armáda.
Ohledně návrhu na korespondenční provedení voleb se ale nečekaně projevila nejednota ve vládním táboře, když pro návrh změny volebních pravidel odmítla hlasovat jedna z koaličních stran – Dohoda (Porozumenie), kterou vede vicepremiér Jarosław Gowin.
Vládní otřes
Ano, Polsko má ve skutečnosti koaliční vládu, ačkoli se zejména v zahraničních médiích tradičně píše o jednobarevné většině PiS. Ve skutečnost ale tamní kabinet kromě Kaczyńského konzervativců tvoří i dvě menší pravicové strany, které s PiS vytvořily už dvakrát předvolební koalici. A jedna z nich – ta Gowinova – teď začala rebelovat. Bez jejích 18 poslanců ovšem nemá vládní tábor většinu k prosazení korespondenčního hlasování pro všechny voliče. Hrozí proto prohra vládních plánů i možná následná vládní krize, protože lídr PiS Kaczyński podle médií zvažuje i variantu, že by po případném neúspěšném hlasování „vyhodil“ Gowina a jeho stranu z vlády. Pak by připadala v úvahu buď menšinová vláda opřená o část euroskeptiků z koalice Konfederace a „odpadlých“ gowinovců, kteří z vlády nebudou chtít odejít. Alternativou ovšem mohou být i předčasné parlamentní volby, u nichž by ale nastal stejný problém v otázce, kdy a jak je provést.
Část opozice si dokonce pohrává s představou, že lídr malé pravicové strany Gowin by se mohl stát premiérem vlády, která by spojila celou opozici a odpadlíky ze současné vlády. V tomto ohledu se zdůrazňuje Gowinova politická minulost, protože tento politik byl dříve ministrem za liberální Občanskou platformu a pak přešel k PiS. K představě, že se teď Gowin zase vrátí a stane se dokonce premiérem, je samozřejmě ještě hodně daleko, protože ani celé Gowinovo uskupení Dohoda není jednotné ohledně posledních nápadů svého lídra.
Kompromis nebo volby
Vicepremiér Gowin proto teď přišel s „kompromisním“ návrhem, aby parlament schválil změnu ústavy, která by prodloužila současné funkční období prezidenta Dudy o dva roky, a tedy na celkem sedm let. Díky tomu by se volby nyní nemusely vůbec konat a ústupkem vůči opozici by navíc byl i fakt, že novela ústavy by obsahovala ustanovení, podle něhož by Duda už mandát za dva roky nemohl obhajovat.
Opozice ale tenhle nápad nadále odmítá a prosazuje vyhlášení mimořádného stavu (tzv. stavu přírodní katastrofy), za jehož trvání se v Polsku volby konat nemohou a odkládají se na dobu 90 dnů po jeho skončení. Reálně by se tak o hlavě státu hlasovalo na podzim nebo na jaře. To ale zase nechce podpořit největší vládní strana.
Už v dalších dnech bude muset Sejm a zejména jeho dosavadní konzervativní většina hlasováním rozhodnout, zda půjdou Poláci během současné epidemie hlasovat jednou (o prezidentovi), dvakrát (také o novém parlamentu), nebo vůbec. Kombinace coronaviru a dříve vypsaného termínu voleb ale už nyní notně zatřásla celou polskou politikou.
