Dolores Šperková: Žena, která sloužila své zemi a bojovala s vojenskými úřady
Po okupaci v březnu 1939 odešly tisíce lidí z protektorátu, aby pro svou zemi vybojovaly svobodu. U československých a spojeneckých jednotek nepůsobili pouze muži. Uniformu si dobrovolně oblékly také ženy. Československé úřady si s touto novotou však moc nevěděly rady. „Na československé ženy ve vojenských sborech se dosud dívají jako na něco, co si prostě vynutila potřeba doby, ale co přesto pro ně úředně neexistuje,“ napsala exilovému ministerstvu národní obrany DOLORES ŠPERKOVÁ (17. 9. 1915–1. 5. 1990). „Jsme už ze Spojenců jediní, kteří tuto otázku nevyřešili.“
Myslím, že každá československá žena byla hrdá, když četla mezi jmény vyznamenaných hrdinů v Sovětském svazu také jména: Greta Goldmannová, Sara Ackermannová, Malvína Friedmannová a řady jiných Čechoslovaček, které slouží s našimi jednotkami v SSSR a které se staly představitelkami vojenské činnosti československých žen v zahraničí. Je jistě spravedlivé, aby se těm našim ženám, které plní dobrovolně vojenskou povinnost ve Velké Británii, dostalo alespoň té výsady, že by podle československých úřadů existovaly! ... O československých příslušnicích, které slouží v britských leteckých a pozemních jednotkách, se ale ve Státní radě pravilo: ,Jejich postavení je zcela jiné než postavení mužů ve spojeneckých armádách.‘ … Rozdíl tu je – zatím co pro muže ve Velké Británii byla vojenská služba povinná, ženy se k ní přihlásily dobrovolně majíce možnost rozhodnout se pro práci ve válečném průmyslu. Není správné, aby tyto československé ženy byly trestány za to, že příslušné československé orgány dosud neučinily opatření, jež se v dnešní době ve všech moderních armádách stalo samozřejmostí – utvoření ženských vojenských sborů,“ stálo mimo jiné v dopise, v němž se 5099 WAAF Section Officier Dolores Šperková 21. července 1943 obrátila na československé ministerstvo národní obrany.
Čechoslovák v Anglii
Dolores Šperková se narodila ve Vídni v rodině úředníka Antonína a jeho ženy Marie 17. září 1915. Později se rodina přestěhovala do Brna a pak do Českých Budějovic, kde Dolores studovala na místním reálném gymnáziu. Po maturitě se stala redaktorkou Českého slova v nakladatelství Melantrich a zapojila se do činnosti Československé strany národně socialistické. Koncem třicátých let, když hitlerovské Německo vyvíjelo nevybíravý politický nátlak na Československo, se jako sanitářka angažovala v rámci civilní požární ochrany v Praze. Mnichovská dohoda, rozpad republiky a německá okupace přiměly Dolores k rozhodnutí opustit zemi.
V polovině dubna 1939 překročila hranice do Polska, odkud měla s pomocí britské organizace pro politické uprchlíky pokračovat dál v cestě do Británie. Uvědomila si však, že pro odboj toho vykoná víc v Krakově než v Británii, a proto se dala do práce na tiskovém oddělení československého konzulátu. Po několika měsících se však přece jenom vypravila do Londýna. Působila v propagační kanceláři Jana Masaryka a od září 1939 vydávala nezávislý týdeník Čechoslovákv Anglii, kde mimo redakční práce také publikovala pod šifrou DŠ. V čele týdeníku stála jeden rok. Potom periodikum změnilo svůj název a ve vedení redakce ji vystřídal Bohuš Beneš, člen širší rodiny prezidenta Edvarda Beneše.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
