Stalina Rooseveltův stav mohl jenom povzbudit, podle všeho si na Jaltě uvědomoval, že Rooseveltovi je možné naslibovat cokoliv

Stalina Rooseveltův stav mohl jenom povzbudit, podle všeho si na Jaltě uvědomoval, že Rooseveltovi je možné naslibovat cokoliv Zdroj: akg-images / Profimedia

Churchill, Roosevelt a Stalin
Devátá kapitola Deklarace o svobodné Evropě, podepsaná Churchillem, Rooseveltem a Stalinem na jaltské konferenci v únoru 1945
Churchillův osobní lékař registroval „všechny příznaky kornatění tepen v mozku, a to v pokročilém stadiu“, odhadoval, že Rooseveltovi zbývá nanejvýš několik málo měsíců života.
Snímky prezidenta na vozíku se jeho okolí snažilo eliminovat. Zde vzácný pohled do soukromí: únor 1941, veranda Top Cottage v Hyde Parku, stát New York.
4 Fotogalerie

Proč v Jaltě Roosevelt podlehl Stalinovi a umožnil bolševikům ovládnutí východní Evropy

Zdeněk Vacek

V Jaltě se před osmdesáti lety komunistům otevřela brána k ovládnutí Číny i naší části Evropy. V Livadijském paláci na Krymu se sešli tři nejmocnější hypertonici, vášniví kuřáci a milovníci dobrého pití. Svět rozvrácený druhou světovou válkou chtěli vrátit do kolejí. Vůdce bolševiků Stalin – pro Američany „Uncle Joe“ – a britský premiér Winston Churchill usedli po boku stínu prezidenta Franklina Delana Roosevelta. Vyhlášený šarmér s machiavellistickým talentem tou dobou umíral na metastázující rakovinu kůže, což ale přísně tajil.

V dubnu 1919, devět měsíců poté, co bolševici v Jekatěrinburgu popravili posledního ruského cara Mikuláše II., jeho manželku a děti, vyslal monarchův bratranec, britský král Jiří V., válečnou loď pro svoji tetu, která se ukrývala v bývalém letním sídle Romanovců na Krymu. Carova matka Marie Sofie Dánská opustila Livadijský palác i říši zmítanou občanskou válkou na palubě HMS Marlborough. Plavidlo bylo pokřtěné na počest Johna Churchilla, prvního vévody z Marlbo­rough. Jeho potomek Winston Churchill byl tehdy britským ministrem války.

O čtvrt století později usedl v ­Livadijském paláci z bílého krymského mramoru za jednací stůl coby významný aktér další z klíčových konferencí hlav tří spojeneckých mocností. Jalta se po osm dní mezi 4. a 11. únorem 1945 stala osou, kolem níž se bez nadsázky otáčel celý svět.

Pyrrhova vítězství Západu

Setkání s krycím názvem Argonaut vyústilo v podepsání Deklarace o svobodné Evropě, podle níž měly na osvobozených územích proběhnout svobodné volby a mocnosti si navzájem slíbily následnou politickou i hospodářskou podporu národů zbavených německého jha. Stalin sice v Jaltě neprosadil, aby v budoucí OSN získala samostatný hlas každá ze svazových republik SSSR, nicméně ani redukce na Rusko, Bělorusko a Ukrajinu nebyla právě prohrou, zvláště když USA měly hlas jediný. Budoucí východní hranice ještě neporaženého Německa už se v Jaltě posouvala výrazně k západu, Sověti si tu dojednali poloviční (!) podíl na německých reparacích ve výši 22 miliard dolarů, navíc si zajistili kontrolu nad Polskem a za příslib pomoci ve válce s Japonskem získali zásadní konexe na Dálném východě. Rozhodnutí z Jalty v konečném důsledku podkopala pozice nacionalistického Čankajška a vytvořila platformu pro nástup Maových komunistů. Ti, se Stalinem v zádech, završili o čtyři léta později ovládnutí pevninské Číny. Bez vědomí Churchilla se Roosevelt se Stalinem sešli i nad budoucností Koreje, zanedlouho první horké bojové linie studené války.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!