Komu by se ten nezaměnitelný zvuk nádraží nevryl do paměti. Klapot překlápějících se štítků na infotabulích Pragotron v Československu prostřednictvím americké licence odstartoval emigrant Břetislav Jan Procházka (22. 10. 1897 až 29. 10. 1971). Byznysmen, novinář a globetrotter nezavírající během cesty kolem světa oči před běsy stalinských procesů. Muž činu deklarující za války své češství třeba i falešným titulem husitského pána z Dubé.
Břetislav Jan Procházka se 22. října 1897 narodil v Plaské ulici na Malé Straně jako nejmladší z pěti dětí pražské „patricijské rodiny“. Jméno jeho otce nechybí na známé fotografii z vyhlašování Československé republiky 28. října 1918 na Václavském náměstí. Nad světcem na koni se v pozadí klene nepřehlédnutelná reklama firmy „Jos. Procházka“ s atributy havířů. Po druhé světové válce vyrostl na místě oné vybombardované budovy známý Dům potravin.
Josef Procházka, původem z evangelické rolnické rodiny od Starého Kolína, platil za selfmademana. Velkoobchodník sklem a posléze i uhlím byl členem Družstva pro postavení Národního divadla v Praze, České matice i Spolku pro postavení pomníku mistra Jana Husi na Staroměstském náměstí. Syna Břetislava Jana od dětství připravovali na tvrdý život. Tužil se u vzpěrače a zápasníka Fridolína Hoyera, patřil k prvním českým skautům. Legendární Křemencárnu, gymnázium v Křemencově ulici, navštěvoval osm let před svým pozdějším kamarádem Janem Werichem.
V mládí patřil k jeho nejbližším přátelům budoucí otec prezidenta, Václav M. Havel. Byli stejně staří, oba pocházeli z podnikatelských rodin a po první světové válce se společně vydali na zkušenou do Ameriky. S hlavou plnou dojmů se po návratu pustili do prosazování novinek v mladé republice. Před 90 lety stáli u počátků Křesťanského sdružení mladých lidí – YMCA (Havel se stal jeho prvním prezidentem) a místní odbočky Rotary Clubu. Americké vzory daly vzniknout nejen čtvrti Barrandov včetně proslulých teras.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
